Článek
Jak je to tedy s viditelností malinkého středu terče?
Taková tečka samozřejmě vidět není. Terč je rozdělený kruhy od jedničky do devítky, desítka je velká jen půl milimetru. Od čtyřky začínají černé kruhy, které jdou až k ní. Takže vlastně vznikne černé kolečko, které už je z deseti metrů vidět. Na pušce máme dva druhy mířidel. U oka dioptr, skrz který se díváme, a na konci hlavně tunel, ve kterém je kroužek. Musí mít takový průměr, aby byla vidět černá část terče. Abych trefila střed, musím zmáčknout spoušť ve chvíli, kdy je černé kolečko na terči přesně uprostřed kruhu na mých mířidlech.
Co je pro vás při střelbě vůbec nejdůležitější?
Motivace, sebedůvěra a pevná vůle. Čím jsem jako střelec vyzrálejší, tím víc jsem o tom, že trefím, přesvědčená. Ale to neplatí jen u střelby. Když víme, co chceme dokázat, snáz pak chápeme, co říká trenér a co sami potřebujeme. Během závodu musím překonat spoustu těžkých momentů, kdy už tělo ani hlava nemůžou dál. Člověk pak začne pochybovat o tom, jestli je schopen to vůbec dotáhnout do konce. Já tyto okamžiky překonávám jenom díky sebedůvěře, kterou si buduji v tréninku.
Dá se to naučit?
Spousta věcí se dá naučit, když je člověk svědomitý. Talentovaní jedinci a ti, co mají zázemí v rodičích, kteří dělali stejný sport, to navíc budou mít vždycky snazší. Ale třeba můj manžel je příkladem, že i bez toho se dá hodně dokázat. U nich v rodině nikdo nestřílel, zatímco já jsem už třetí generace střeleckého rodu Kůrků.
Jakou roli hraje kvalita broků či diabolek, jak je u nás vžitý jejich název pro vzduchovku?
Diabolky jsou pro mě hodně důležité. Na významné závody je mám vybrané přímo pro moji vzduchovku. Jezdíme do Německa, kde se moje značka vyrábí, a přímo tam testujeme nové série. Moje Anča, jak říkám své vzduchovce Anschütz, je už starší dáma a je čím dál vybíravější. Občas musíme jet do Německa i dvakrát, než najdeme úplnou špičku. Testuje se soustřel deseti diabolek a měří se průměr díry, kterou po sobě zanechají.
Těmi nejlepšími střílíte i menší závody?
Na méně důležité závody beru to, co mi přijde pod ruku. Samozřejmě si to ale nejdřív vyzkouším na tréninku, aby to zase nebylo úplně špatné. Někdy může rozdíl mezi dobrými a horšími diabolkami znamenat v terči i milimetr.
Jak vidíte šance družstva na ME bez vás, jeho letité opory?
Určitě budu děvčatům chybět. Další závodnici, která by stabilně střílela 395 bodů jako Pavla Kalná, Adélka Sýkorová a já, momentálně nemáme. Obě holky ale mají reálnou šanci na finále. Pavla je teď asi v nejlepší formě za poslední dobu a může bojovat o přední umístění. Třetí do týmu Zuzana Šostková by mohla pomoci družstvu k umístění mezi prvními pěti, pokud ale zastřílí své maximum. Budu všem našim držet palce.
Chodíte ještě na střelnici, nebo už jste doma?
Ještě pracuju, takže jsem na střelnici většinou pět dní v týdnu. Ale nestřílím, mám momentálně jinou náplň práce. Dělám, co je zrovna potřeba zařídit pro ostatní a o co mě trenéři nebo vedoucí střediska požádají.
