Článek
Účastníci závodu těžce nesli, když jim vedení oznámilo, že celková dotace klesla o třetinu, takže se v cíli bude rozdělovat jen 610 000 dolarů (asi 13,5 miliónu korun). V přepočtu tak byly odměny sníženy o více než šest miliónů korun. Přitom účastnický poplatek vzrostl ze tří na čtyři tisíce dolarů a rada ředitelů prý zvažuje, že příští rok přidá další tisícovku.
"Bylo to jako facka všem mašerům. Jsme nejhůř placenými profesionálními sportovci na světě," postěžoval si agentuře AP vítěz dvou předchozích ročníků Lance Mackey. On sám je na tom ještě dobře, dvě vítězství mu vynesla 140 000 dolarů a dva terénní vozy, ale těm, kteří nedojeli mezi nejlepšími, nezbude ani na náklady, které jsou dnes odhadovány na 30 000 dolarů na jedno spřežení.
A tak zatímco loni startovalo rekordních 96 mašerů, letos se jich přihlásilo jen 67. Největší hvězdy však scházet nebudou. Vedle Mackeye patří k favoritům pětinásobný vítěz Rick Swenson a rekordman Martin Buser, který v roce 2002 dojel do Nome za osm dní, 22 hodin a 46 minut.
Traťový rekord letos asi ohrožen nebude. Aljaška totiž po mnoha letech prožívá skutečnou zimu s obrovskými přívaly sněhu, v nichž často uváznou i rolby, které připravují trať. Zatímco v minulých letech si mašeři stěžovali, že je při jízdě kolem Yukonu štípali komáři, teď jim pořadatelé důrazně doporučují, aby si na saně nezapomněli přibalit sněžnice.
Duchovní otec závodu Joe Redington musel v 70. letech zastavit dům a prodat kus pole, aby mohl splnit svůj sen. Jeho dva vnuci, kteří se postaví na start v sobotu, jsou na tom prý podobně. Ale vzdát to nechtějí. "Budeme jezdit třeba zadarmo. Mašeři končí, až když umřou," řekl Ryan Redington.
