Článek
V září jste oslavil pětašedesáté narozeniny. Užíváte si již horolezecký důchod, nebo do hor stále vyrážíte?
Musím přiznat, že léta, kdy jsem jezdil na tři čtyři expedice ročně, jsou už pryč. S ohledem na svůj věk i práci kolem projektu dolomitských muzeí jsem své aktivity v horách již omezil. Lezu ale se svým synem a každý rok vyrážíme s rodinou na dobrodružnou cestu.
K jubileu jste si nějaký výstup nenadělil?
Neslavil jsem nijak ve velkém stylu, jen soukromě. U nás je tradice, že slavíme kulatá výročí. Takže si nějaký větší dárek nadělím až k sedmdesátinám, ale to je ještě hodně daleko.
Vaše výkony ovlivnily generace horolezců na celém světě. Jaký podnik považujete vy osobně za nejvýznamnější?
Cesty v horách, které jsem udělal, nebyly až tak důležité. Za největší přínos považuji ohromnou spoustu zkušeností, které jsem během svých cest nasbíral. A největším úspěchem je skutečnost, že ještě stále žiju.
Nosíte v sobě nějaký nesplněný sen?
Ze svých expedic jsem se často vracel zklamaný, dobrá třetina skončila neúspěchem. I z těch neúspěšných jsem si ale dokázal vzít poučení a jsem šťastný. Protože kdybych dotáhl všechno do úspěšného konce, tak bych tady možná už nebyl. Sny je třeba odstupňovat adekvátně k věku. Vždyť cesty, které dnes lezou mladí, už nezvládnou čtyřicetiletí. A mně je pětašedesát.
Přesto, troufl byste si na osmitisícovku?
Na Mount Everest bez kyslíku už ne. Ale lehčí osmitisícovku, jako třeba Čo Oju nebo Gasherbrum, bych asi zvládl. Přesto ale cítím, že jsou pro mě hory každým rokem vyšší a vyšší. Mám připravených pár projektů, ale na nižší vrcholky.
Vaše činnost ovlivnila vývoj alpinismu. Jak vnímáte současné horolezectví?
Horolezectví se globalizovalo, stejně jako ostatní lidské činnosti. Ještě před několika desítkami let se lezlo hlavně v Evropě, dnes jsou lezecké terény roztroušené doslova po celém světě. To nevidím jako problém, v horách je pořád místa dost. Jsem ale zastáncem toho, aby horolezectví bylo čistým sportem a aby se hory neznečišťovaly infrastrukturou.
Co říkáte na komercionalizaci horolezetcví? Na vrchol Everestu se dnes stojí fronty…
Na Everestu je vidět podobný trend jako před lety na Mont Blanku. Lanovka tam asi nikdy nepovede, na horu je ale přesto vyvíjen obrovský tlak. A to samozřejmě přináší problémy. Jen považte, že šerpové při úklidu pod Everstem snesli na šest tun odpadu. Byl bych raději, kdyby v horách zůstala zachovaná divočina. A beru jako obrovské štěstí, že jsem se do hor dostal ještě v době, kdy tam příroda byla panenská.
