Rubriky:

Ostatní

Do hor se chci vracet neustále, říká horolezkyně Dina Štěrbová

21. dubna 2010 16:01 - OLOMOUC

Hory jsou láska na celý život a kromě mezilidských vztahů jsou tím nejkrásnějším, co na světě je, říká Dina Štěrbová, první žena z Československa, která pokořila některý z osmitisícových vrcholů. Uznávaná horolezkyně, matematička a spisovatelka ve čtvrtek oslaví sedmdesáté narozeniny. Do Himálají se přesto chce stále vracet, a to tak dlouho, jak to jen bude možné. I přes to, že, jak sama říká, pochází z rodiny "absolutně nesportovní".

Himálajský vrchol Čo-Oju zdolala spolu s Čechoameričankou Věrou Komarkovou v roce 1984. "Bylo pro mě strašné překvapení, že to opravdu můžu dokázat. Uvěřila jsem tomu, až když jsem na tom vrcholu opravdu stála, protože nejsem zase příliš sebevědomý člověk, a dodnes jsem za to osudu strašně vděčná," popsala pocit, který v ní dnes převládá, když vzpomíná na zdolání vysněné mety.

Na šestý nejvyšší vrchol světa vystoupila ve věku, kdy už většina horolezců kariéru končí. Ona naopak o další čtyři roky později zdolala ještě osmitisícový Gašerbrum II v pohoří Karakoram. V 90. letech se navíc dvakrát pokusila vystoupit až na "střechu světa" Mount Everest, ale neúspěšně.

"Neberu to jako tragédii. Sice se mi to nepodařilo, ale o pár let později se to podařilo jiným Češkám," uvedla Štěrbová. Nejvyšší vrchol světa se pokoušela zdolat z nepálské i tibetské strany. V obou případech v Himálajích pobývala téměř měsíc a dnes to vnímá především jako velkou zkušenost. Díky ní se totiž mohla s horami důkladně seznámit. "Vlastně už to, že člověk na té hoře je, znamená hodně, protože horolezectví je cesta. Není to zdaleka jenom ten úspěch," dodala.

Láska k horám se probudila ve čtrnácti

Láska k horám se u rodačky z Bratislavy probudila, když jí bylo 14 let, a v Tatrách potkala i svého manžela Otakara, se kterým se v 60. letech přestěhovala do Olomouce. Na cesty do hor ale průkopnice československého ženského horolezectví nezanevřela dodnes. Se svým kolegou Vítězslavem Dokoupilem před lety založila polní nemocnici v malé horské vesnici Arandu, v obtížně přístupné oblasti pákistánských hor.

Do vesnice, která je několik měsíců v roce téměř odříznutá od světa, se od té doby se zásobami léků a dalšího materiálního vybavení několikrát vrátili. Naposledy letos, kdy v horách strávili měsíc. To samo ale podle podle Štěrbové nestačí. "Ty lidi je třeba vytáhnout z pasti středověku, ve které ne vlastní vinou uvízli. Nemůžou za to, že žijí v tak extrémním prostředí a že vlastní silou se z toho nemůžou vymanit," řekla.

Obyvatele horské vesnice je podle ní třeba naučit základním hygienickým návykům, zajistit pro ně školu nebo jen pitnou vodu a zbavit je pro Evropana banálních chorob, které ve vysokohorském prostředí znamenají velké riziko. Pomoci by podle ní měl připravený modelový projekt, na který Štěrbová s Dokoupilem před nedávnem získali ministerskou dotaci.

"Úkolů je mnohem víc než toho, co jsme splnili, takže si myslím, že tam ještě budeme muset jezdit mnoho let. Nic jiného si ani nepřeju," dodala horolezkyně, hrdá na to, že i díky její pomoci během letošní zimy ve vesnici Arandu nezemřelo ani jedno dítě.

ČTK

Zrušit


Časová osa: Ostatní