Článek
"Chci to dokázat, abych mohla být pyšná na sebe a na celou Asii," uvedla před časem čtyřiačtyřicetiletá O Un-son, kterou nepřízeň počasí obrala o rekord už loni a znovu před dvěma týdny. Tentokrát v živém vysílání za slunečného počasí a silného větru zapíchla korejskou vlajku na vrcholu poslední hory, která jí scházela k zisku "koruny Himálaje".
"Hurá, hotovo, jsem moc šťastná, děkuji," prohlásila podle televizních záběrů, které odhalily velké dojetí. "Mámo, táto, chybíte mi. Nyní se chci vrátit domů," pravila. Podle informací korejského tisku trvalo horolezkyni přes 13 hodin, než se dostala na vrchol ze čtvrtého výškového tábora. Den předtím stoupala k poslednímu noclehu ve stěně dalších 11 hodin.
První pochybnosti, na vrcholu Kančenčongy prý nebyla
Její výkon už ale někteří zpochybňují, neboť Korejka prý v květnu 2009 na vrcholu Kančenčongy (8586), třetí nejvyšší hory světa, nebyla. Podle nich je skutečným adeptem na zisk prvenství právě šestatřicetiletá Pasabanová. Ta Annapurnu zlezla před několika týdny a v těchto dnech se pokouší vylézt na 8027 metrů vysokou Šiša Pangmu.
První byl Messner
Prvním člověkem, kterému se stejný kousek podařil, byl v roce 1986 legendární Reinhold Messner. Od té doby se však lezení ve vysokých horách dramaticky změnilo. Zatímco před dvaceti lety se horolezci spoléhali pouze na sebe, obě adeptky na ženský primát využívají velké podpory šerpů, horských vůdců a v neposlední řadě i umělého kyslíku.
O Un-son zahájila kariéru na osmitisícových kopcích v roce 1997, kdy vylezla na Gašerbrum II. Další osmitisícový kopec na jejím kontě přibyl až v roce 2004, ale zato hned Mt. Everest. V letech 2008 a 2009 byla na vrcholech celkem osmi hor přesahujících 8000 metrů, po čtyřech každou sezonu. Letos se pokoušela "pouze" o obtížnou Annapurnu a její druhý pokus byl úspěšný.
