Střelec roku Lipták ulovil v zimě pár zajíců a bažantů a těší se na syna

Co pro vás tohle vítězství znamená? Především jsem překvapený, protože jsem čekal, že vyhraje pistolářka Lenka Marušková, která získala loni obdobné úspěchy. Asi převážilo zlato z družstev na Evropě. O to víc si titulu cením, protože v Česku je velká konkurence výborných střelců.

Účast na olympiádě v Londýně a bronz jste vybojoval na mistrovství světa v Mnichově už v srpnu. Co jste od té doby stihl? Závodů už moc nebylo, ještě jsem skončil třetí na domácím šampionátu, a pak moje závodní brokovnice Beretta putovala do italské továrny na opravu.

To jste nedržel skoro pět měsíců v ruce flintu? Držel, ale loveckou, protože jsem myslivec. Trefil jsem pár bažantů a zajíců. Já totiž víc krmím, než lovím. Měli jsme i nějaké sranda závody na terče.

Takže pohodička... Jak se to vezme. Musel jsem se dost hýbat, abych přežil začátkem ledna soustředění v Krkonoších. Na běžkách jsme honili fyzickou kondici, kterou také potřebujeme. Bylo to tvrdé, ale přežil jsem.

Kdy vezmete do ruky zase závodní brokovnici? Tento týden v Brně začínáme střílet, zima ne zima. Hlavně půjde o objemy, abychom si znovu zvykly na zbraň a oprášili návyky. Na kvalitu budeme střílet v  půlce února na Kypru, kde jsou výborné podmínky.

Co vás letos čeká? Už začátkem března první závod Světového poháru v Chile. Vrcholem ale budou v létě dva šampionáty, tedy Evropa a svět. Oba se s odstupem několika týdnů střílejí v Bělehradu.

Olympijský Londýn už jste tak říkající trefil. Takže tato sezóna by měla být klidnější... Nebudu pod tlakem, že musím vystřílet účast na olympiádě. Ten bude tlačit spíš na Davida Kosteleckého. Pořád ale musím dokazovat kvalitu a formu, a být nahoře. Kdybych střílel špatně, mohlo by se stát, že by místo mne jel na olympiádu někdo jiný. Dobrých střelců u nás máme v trapu dost a jet mohou jen dva.

Prý čekáte v nejbližší době radostnou událost. Bude to syn nebo dcera? V polovině března čekáme s přítelkyní Petrou narození syna Daniela. Už se moc těšíme.

Dohadovali jste se o jménu? Neprosazoval jste Jiřího? Nedohadovali, shoda byla perfektní. Jméno Jiří je u nás v rodině tradiční. Jmenuje se tak děda, táta i já. My jsme se rozhodli tradici porušit. Když někdo zavolal Jiří, otočili se hned tři chlapy. A to i budoucí tchán je Jiří.

Budoucí tchán, říkáte. Kdy chystáte svatbu? Nehrneme se do ní, ale vzít se chceme. Teď, když čekáme miminko, tak s ní nepospícháme. Počkáme tak dva roky, až se malý bude batolit, aby z toho taky něco měl. Moravská veselka má grády, o to ho nechceme připravit a s miminkem bychom si to sami teď také neužili.