Rubriky:

Ostatní

Medaili mi tentokrát dali správnou, smála se Sáblíková

12. března 2011 18:45

Sedmý titul mistryně světa vybojovala Martina Sáblíková (23) v sobotu vpodvečer na mistrovství světa v Inzellu. Závod na pět kilometrů ovládla suverénně a soupeřky doslova rozdrtila. Stříbrnou Beckertovou o téměř pět sekund a bronzovou Pechsteinovou o deset! Když dostala na krk zlatou medaili, hned se podívala na její rub... „Musela jsem si to zkontrolovat, abych ji zase nevracela. Medaili mi tentokrát dali správnou. Zlatou a za pět kilometrů,“ smála se krátce po závodě.

 

Michael Dalder, Reuters

Prý vás trenér Petr Novák ještě nikdy neviděl takhle jet. Co tomu říkáte?
Nevím, chtěla jsem strašně moc vyhrát a povedlo se. A je to fakt skvělé! Po třech kilometrech, kdy jsem jezdila pořád stejné mezičasy, už jsem do toho musela dávat hodně sil a strašně se přemáhat. Jelo se mi fantasticky, i když jsem nebyla schopná poslední dvě kola zrychlit. Ale byla to skvělá jízda. Byla jsem v cíli úplně hotová a jsem ráda, že to stačilo na zlato.

Měla jste v hlavě komputer, že jste strojově zajížděla 32,5 sekundy?
Ne, já si právě myslela, že mě Petr šidí, že mi neříká pravdu, když mi pořád hlásil 32,5. Tak jsem potom v jednom kole, i když jsem to neměla dělat, hodila jedním očkem na tabuli s časomírou. Fakt jsem to tam viděla a říkala si: „To není normální, jedu pořád stejně.“

Bála jste se o výsledek, když jela v poslední dvojici Beckertová?
Bála jsem se hodně, protože Beckertová jezdila ze začátku kola za 32,4 sekundy, pak 32,8, pak znovu 32,4, alespoň si to myslím, že to tak bylo. Trochu jsem se lekla, ale po třech kilometrech začala jezdit přes 33 sekund, a to už jsem si říkala, že by musela jezdit za třicet, což prostě nejde.

Pechsteinová vám po čtyřech kilometrech blahopřála...
Říkala jsem jí, ať ještě chvilku počká.

Kdy jste věděla definitivně, že máte zlato?
Asi tak dvě kola před cílem Beckertové.

Byl to opravdu na pětce váš největší výkon?
Těch dobrých výkonů určitě bylo hodně. Dneska jsem byla spokojená, že jsem pořád jezdila kola stejně.

Podle trenéra byste v tomhle tempu jela v Salt Lake City na jeho vysněný rekord pod 6:40.

Nevím, protože tam zase nadmořská výška dělá svoje v posledních kolech.

Slyšela jste povzbuzování Pechsteinové?
Křičela na mne poslední kola: „Pojď, pojď! Jen tak dál, jedeš dobře!“, to bylo fakt fantastický. Slyšela jsem i bráchu Milana, který slaví zítra dvacetiny, naše fanoušky, jelo se mi v té atmosféře opravdu skvěle.

Víte, že Pechsteinová má pětatřicátou medaili z mistrovství světa?
Cože? Tak to klobouk dolů.

Máte čtvrtý titul mistryně světa na pět kilometrů, lze je nějak srovnat?
Každý je jiný a každý je krásný.

Užíváte si úspěchy víc s přibývajícím věkem?
Možná jsem si to dneska užívala víc, protože ve čtvrtek to bylo stříbro. Samozřejmě bylo skvělý, ale zlato je zlato! Dneska tu navíc byli oba moji rodiče, kamarádka, rodiče Káji Erbanové, spousta fanoušků… Užívala jsem si to po závodě i s nimi.

Komu jste hodila květiny po vyhlášení?
Mamince.

Spala jste dobře na sobotu?
O tom bych se moc nebavila, spíš jsem dospávala ráno a pak dopoledne. Vstávala jsem v osm hodin ráno, ale usínala jsem po druhé hodině v noci. A to jsem si v deset večer brala prášek na spaní.

Cítila jste se dobře už dopoledne při rozbruslení?
Jezdilo se mi určitě líp než v pátek, ale nechtěla jsem to zakřiknout. Snažila jsem se koncentrovat na závod, Trenér mi říkal, že na to mám, a to mi strašně pomohlo.

Sledovala jste Pechsteinovou?
Bylo to skvělý, ona jela, když jsem se rozjížděla, tak jsem na ní třikrát zařvala. Jela fantasticky. Už před závodem mi přála hodně štěstí. Podpora byla obrovská ze všech stran.

Máte evidentně radost i z jejího třetího místa...
Určitě. Já si vždycky přála, abych s ní byla zase na stupních. Mnohokrát nám to nevyšlo, tak teď jsem si to užila.

Budete slavit už v sobotu večer?
To ne. V neděli je závěrečný banket, ale já tu mám auto, tak budu muset v pondělí řídit. Samozřejmě tam půjdu, budu se snažit nějakým způsobem bavit, ale na nějakou velkolepou oslavu s opicí to nehrozí.

Jak se odměníte po této sezóně?
Doufám, že pořádnou dovolenou a odpočinkem, sobotní pětka mi dala hodně zabrat. Teď dovolenou ještě nehoním, počkám si blíž k létu. Myslím, že mi teď bude stačit můj barák s televizí a postelí. A budu úplně spokojená.

Jaká byla právě skončená sezona?
Určitě jsem s ní spokojená. S tímhle mistrovstvím světa zejména. Možná je škoda toho pádu v Calgary, jinak téhle sezoně nemám co vytknout.

Měla být odpočinková...
Ale byla náročná jako všechny. Jestli tohle je odpočinková sezóna, nechci radši domyslet, co bude dál.

Měla jste pocit, že jste ubrala z tréninku oproti olympijské sezóně?
Jak kdy, občas ano, občas ne. Když jsme byli v Kanadě a nebyli tam kluci, tak jsem si všechno jezdila a tahala sama. Dvanáct kol. Bylo to trochu něco jiného než když tam byli se mnou. Možná jsem toho natrénovala míň, ale v podstatě i víc, když jede člověk sám, je to jiné, než když jede za někým.

Co jste vůbec dělala celý den do závodu?
Po snídani jsem se rozcvičila, pak rozbruslila, dala jsem si k obědu těstoviny se salátem, trochu si zdřímla. Koukala jsem i na desítku mužů.

Sezóna vám skončila. Dneska se už konečně vyspíte?
Nemyslím, spíš to bude ještě horší. Ty emoce jsou obrovské, zase neusnu.

Redaktora Sport.cz odvezl na MS v rychlobruslení vůz Subaru Outback.
Karel Felt (Inzell), Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní