Hlavní obsah

Doma si připadáme jako exotky, tvrdí brokařky Jahodová a Pešková

BĚLEHRAD

Na první pohled by si křehké a půvabné slečny Libuši Jahodovou (19) a Jitku Peškovou (15) těžko někdo spojil s brokovou střelbou. Obě ale výborně střílejí skeet. I když jsou věkem ještě juniorky, ta starší už se neztratí mezi ženami. Zatímco ve světě je broková střelba žen už běžnou záležitostí a střílejí i na olympiádách, v Česku je to jinak... „Připadáme si jako exotky,“ přiznaly v rozhovoru pro Právo a Sport.cz.

Foto: Karel Felt, Právo

České střelkyně Libuše Jahodová (vlevo) a Jitka Pešková

Článek

Libuši Jahodovou vyženil Lubor Novota, kdysi vynikající parašutista. „K brokové střelbě jsem se dostal díky firemním závodům v Plzni. Zvládal jsem všechny disciplíny, jen v brokách jsem se z deseti ran netrefil ani jednou. To mě naštvalo. Tak jsem si řekl, že za rok přijedu vyhrát. Začal jsem trénovat a střílet s myslivci a chytlo mě to,“ přiznal už s úsměvem otec, který přivedl k brokové střelbě nejen vyženěnou dceru, ale i vlastní syny.

Dvacetiletý Jakub Novota je dvojnásobným juniorským mistrem světa, šestnáctiletý Matěj prý střílí tak dobře, že po juniorské reprezentaci pošilhává. Všechny tři střílející děti jsou členy Dukly Hradec Králové, kde je trénuje Lubor Novota, ale učí se od takových mistrů, jako jsou světoví šampióni Jan Sychra nebo Leoš Hlaváček.

Nevydržela klíční kost

Když začal střílet Jakub, zkusila to Libuše také. Bylo jí čtrnáct let. „Na brokové střelbě se mi líbí, že jsme venku na vzduchu. Jiný sport jsem před tím závodně nedělala, teď už by ani nebyl čas. Skloubit studium na Střední průmyslové škole textilní v Liberci, kde mi hodně vycházejí vstříc, s tréninkem, je samo o sobě dost náročné,“ přiznala devatenáctiletá dívka, a tiše se smíchem dodala: „Ani na kluky ho moc nemám, ale to raději rozebírat nebudeme.“

Začátky se čtyři a půl kilogramu vážící brokovnicí, která má navíc pořádně tvrdý zpětný náraz, nebyly lehké... „Párkrát mi nafackovala, o modrých ramenech nemluvě, ale jednou mi naštípla klíční kost a pořádně mě praštila do tváře, takže jsem měla oteklou pusu a zánět lícní kosti. Dávám si hodně velký pozor, abych dobře založila do ramene,“ vyprávěla Libuše Jahodová s tím, že při nabírání fyzické kondice hodně posiluje i bicepsy.

České střelkyně Libuše Jahodová (vpravo) a Jitka Pešková v civilufoto: Právo/Karel Felt

I když je věkem ještě juniorka, už se výkonnostně prostřílela mezi ženy a krůček po krůčku stoupá žebříčkem. „Hodně si považuji vítězství na závodech v Trnavě, kde byl silný slovenský tým. Trefila jsem 71 terčů ze 75. Samozřejmě mám mnohem vyšší cíle, chtěla bych se dostat i na olympiádu,“ prozradila svoje velké přání.

Mezi brokaři zpravidla platí, že jsou i vášniví myslivci... „Vystřelit třeba na jelena? Ani náhodou! To bych ho šla raději nakrmit. Mně baví střílet na hliněné terče a plně mě uspokojuje, když se po dobré ráně rozletí na spoustu střepů,“ pravila rezolutně Libuše Jahodová.

Umí i na klavír a cimbál

Cesta Jitky Peškové na brokovou střelnici byla úplně jiná. „Jednou jsem si zkusila vystřelit z brokovnice na Dětském dnu. Bylo mi asi třináct let. A docela mi to šlo. Tak jsem zkusila, jaké to bude, když začnu trénovat,“ rozpovídala se tmavovlasá Jihomoravanka. Dobrou střelkyni u nás neutajíš. Brzy se o ní dozvěděli v brněnské Kometě a pod svoje ochranná křídla si ji vzal mnohonásobný mistr světa a Evropy Bronislav Bechyňský.

„Bohužel letos na jaře tragicky zahynul při autonehodě. Nějaký čas jsem byla bez trenéra, teď mě v Brně převzal Břetislav Doleček, ale státním trenérem je Jan Hůla. Do Brna to mám dost daleko, takže hodně trénuji i na hodonínské střelnici,“ dodala.

Jitka letos ukončila základní školu a od září usedne do lavic strážnického gymnázia.

„V dětství jsem žádný sport vážně nedělala, ale chodila jsem do spousty kroužků. Když jsem to začala myslet vážně s brokovou střelbou, musela jsem ve spoustě z nich skončit. Zůstal mi ale klavír, na který hraji deset let a cimbál. Ten mě hrozně moc baví,“ přiznala.

Také Jitka Pešková si klada vysoké cíle... „Zatím je mým nejcennějším výsledkem vítězství v juniorském závodě v Itálii, kde je tradičně obrovská konkurence, protože ženská broková střelba je tam nesmírně populární. Tehdy jsem nastřílela 70 bodů, což je dobrý výsledek.“

Kamarádi a kamarádky se jí na brokové střílení hodně vyptávají, ale ještě se nenašel nikdo, kdo by to zkusil. „U holky je to asi opravdu zvláštní sport, ale mně už to tak nepřijde,“ říkala s úsměvem. Ani z ní prý myslivec nebude... „Já mám zvířata moc ráda. Také bych na ně neuměla vystřelit. Ale pálit na ty naše placaté terče, kterým říkáme hlinění holubi, to mě ohromně baví, zvlášť když dopadají na zem jako hromádka střepů,“ rozloučila se před odchodem na trénink.

Reklama

Související témata: