Článek
"Nechci to zakřiknout, ale zatím se mi daří. Včera jsem vyhrála dva zápasy. V hale je skvělá teplota, perfektní atmosféra, dobré stoly...vyhovuje mi to tady. Pro mě by byl obrovský úspěch, kdybych obhájila bronzovou medaili, někam výš si vůbec netroufám pohlédnout, Číňanky jsou hrozně silné. V posledním zápase ve skupině právě otestuju patnáctiletou hráčku z Číny, která bude do Pekingu velice vyzrálá. Myslím si, že v roce 2008 Číňané ovládnou pingpong úplně celý.
Můj přítel mě včera trošku zarmoutil, ale dneska to dohonil, když vyhrál, takže ze skupiny postoupí jako druhý. Ale René Tauš, do kterého jsme také vkládali dost nadějí, bohužel prohrál oba dva zápasy a je z kola venku. Když Michal hraje, tak jsem pořádně nervózní, možná víc, než při svých zápasech, protože ty jeho nemůžu nijak ovlivnit. Včera, když hrál se Zhang Yan, tak jsem u toho trošku šílela, ale nedalo se nic dělat. Svoje výkony probíráme možná až nezdravě, vždycky o nich do noci debatujeme.
Ještě než se rozehrály soutěže, jsem se stihla asi na půl dne podívat na Akropoli, tu jsem si nemohla nechat ujít. Přijeli jsme pozdě, takže nám bylo řečeno, že výtah už nejezdí, že tam čeká ještě pár lidí, a pak musí údajně dobíjet baterky. Nechali jsme se tedy vytáhnout od trenérů pár schůdků nahoru. Nebyli jsme sice až na vrcholu, ale podívali jsme se celkem slušně po Aténách. Bylo to krásné."
