Článek
Michal Hamršmíd při tréninku v Thajsku.
Michal Hamršmíd při tréninku v Thajsku.
Michal Hamršmíd při tréninku v Thajsku.
Michal Hamršmíd při zápase v kleci (vlevo).
Zápasy MMA si získávají více a více příznivců, ve světě není neobvyklé, že na galavečer jich dorazí i pár desítek tisíc. Boj v kleci má své kouzlo.
„V Čechách v podstatě není jediný skutečný trenér MMA. Tady přijdu na trénink a mám tu deset trenérů a každý z nich má na něco specializaci. Samozřejmě svou roli hraje i to, že jsem měl štěstí a zařadili mě do profi týmu. Tady se jede vše na 100 %, aby si to člověk zažil. Když jsem přijel, tak hned první trénink byly sparringy, tak jsem si říkal: dobrý to bude ok, lehký sparring. Vůbec, všechno na sto procent, hned krev z nosu, rychle jsem se probudil," přiznává jedenatřicetiletý bojovník MMA.
Český zápasník bojoval před domácím publikem naposledy s Američanem Ericem Lukem. Ten je z America Top Teamu. Teď je i Čech jeho součástí. Ale šanci zde mají po zaplacení vstupného i amatéři. „Ti jsou podle mě na úrovni evropských profesionálních bojovníků. Já sám jsem z toho byl hrozně překvapený. Každý amatér, se kterým jsem zde spároval, byl na vyšší úrovni než kdokoliv, s kým jsem trénoval u nás. Tohle zjištění nebylo příjemný," říká Hamršmíd, který 23. března bude bojovat ve Finsku. Předtím ale zažije šest týdnů drilu v Americe. „Tělocvična American Top Teamu byla v roce 2006 vyhlášena nejlepší tělocvičnou v Americe," upozorňuje.
Všichni jako velká rodina
Až český gladiátor desetiletí Hamršmíd skončí s kariérou, chce trénovat, a tak se už teď učí a okoukává, co v Česku chybí.
„Snažím se pochytit co nejvíce, po trénincích často nejdu domů odpočívat, ale sedím v gymu a sleduji ostatní trenéry při práci, vše si zapisuji. Už jen atmosféra na trénincích je úplně jinde, každý bojovník, co přijde, si s každým podá ruku, a je jedno, kdo to je, prostě s každým, kdo je v tělocvičně, i když je to padesát kluků. Všichni dávají najevo, že jsme jedna rodina. Tady trénují i malé děti, nebo třeba hendikepovaní a všichni jsou braní jako rodina," je okouzlen Hamršmíd, který by rád něco podobného v menším vytvořil i v Česku.
„Ale u nás to pořád naráží na naší ješitnost, já tě naučím vše a budeš zápasit za můj klub, takhle se nikam nedostaneme," míní dočasný Američan.
