Hlavní obsah

S medailí z Londýna bych šla i na svatbu, říká stolní tenistka Hadačová

Praha

Olympijské hry už zažila. V Pekingu 2008 stolní tenistka Dana Hadačová otvírala brány třetího kola, měla dva mečboly. Ale nakonec „zkolabovala“ a další dění už sledovala jen coby zasvěcený fanda. Při nadcházejících bojích pod pěti kruhy v Londýně doufá v pokoření tehdejší mety. A v koutku duše sní o medaili, kterou by krátce po hrách vyzdobila naplánovanou svatbu.

Foto: František Zálewský, ČTK

Stolní tenistka Dana Hadačová spřádá před olympiádou medailové sny

Článek

Do startu olympijských her moc času nezbývá. Už jste myšlenkami v Londýně?

Zatím jsem v klidu. První závan emocí jsem pocítila při fasování olympijského vybavení. Když jsem si zkoušela oblečení pro zahajovací ceremoniál, tak jsem si řekla: Ta dřina stála za to. Nová kolekce se mi moc líbí. Předešlá byla pruhovaná klasika. Ale nynější věci jsou jiné, od ostatních výprav se budeme lišit, což je fajn.

Los turnaje sice teprve proběhne, ale protože nejste mezi nasazenými hráčkami, zřejmě budete muset k úvodnímu duelu nastoupit hned další den po zahájení olympiády. Absolvujete tedy i úvodní slavnost?

Zažila jsem ceremoniál v Pekingu a jde o událost, kterou absolutně nejde překonat. I proto bych chtěla s výpravou na stadiónu být. Vzhledem k několikahodinovému nástupu se ale teprve poradím s trenéry a rozhodnu se na místě, podle času mého utkání.

Vybavujete si ještě turnaj v Pekingu, kde jste ve druhém kole proti Maďarce Potaové měla dva mečboly, ale nakonec jste zápas prohrála?

Na to nejde zapomenout... Hlavně se mi vybavuje nervozita, která mě tehdy svírala před prvním utkáním. Musela jsem zajít za Petrem Korbelem, který byl na páté olympiádě. Teď jsem o řádný kus dál, půjde o moje druhé hry, tak doufám, že výsledek z Pekingu překonám.

Takže s třetím kolem bude v případě londýnského turnaje spokojená?

Ano, protože už ve druhém narazím na nasazenou hráčku. Ale myslím, že o medaili může hrát kterákoli z holek v turnaji. Tedy o bronzovou, protože o zlato budou bojovat Číňanky. Nicméně třetí místo je otevřené. Pokud se všechno sejde, není bronz nemožný.

S evropskými hráčkami se velmi dobře znáte z turnajů, před olympiádou navíc proběhlo společné soustředění nejprve v Rakousku a nyní je další v Německu. Jaká je mezi vámi atmosféra při vědomí, že budete za pár dnů bojovat proti sobě na olympiádě?

Velmi přátelská. Vždyť jsme spolu víc než s rodinou (směje se). Před Pekingem jsem byla trénovat v Číně a podobný kemp nezažila. V Rakousku nás bylo dvacet. Každý den můžete trénovat s někým jiným. Ráno dvě a půl hodiny, odpoledne znovu, večer regenerace. Žádná ponorková nemoc nehrozí. Navíc jsme nebydlely na jednom hotelu jako teď v Düsseldorfu, kde jsme ve velkém sportovním centru.

Co ještě absolvujete do startu olympijských her?

V Rakousku byl trénink spíš objemový, teď už se bude ladit především herní stránka. Budeme tu ještě osm dnů. Po návratu pak tři dny volna. Doma vyperu a s přítelem Romanem vyrazím na Hracholusky vyčistit hlavu, něco ugrilovat. Bude čas i na návštěvu kadeřníka a kosmetického salónu, prostě ženské věci na uklidnění (směje se)... A vybrat nějaké knihy na cestu a zkrácení dlouhé chvíle v Londýně.

Dojde po Hrách na váš návrat ke studiu vysoké školy, kterou jste kvůli olympiádě přerušila?

Úplně jasno ještě nemám. Už jsem uzavřela bakalářské studium a absolvovala jeden semestr magisterského na báňské fakultě v Ostravě. Jenže si nejsem jistá, jestli ještě chci jen hrát, cestovat a ve chvílích volna ležet ve skriptech. Navíc měsíc po olympiádě se s Romanem budeme brát, takže se teprve rozhodnu, co a jak dál.

Není ze strany přítele svatba podmíněna vaším olympijským úspěchem?

Žádná ultimáta nepadla. Už máme jasně daný termín. Ale pokud bych měla medaili, šla bych s ní i na svatbu (směje se)...

Reklama