Hlavní obsah

Puškaři a pistoláři mají v Londýně střelnice na louce, brokaři míří na baráky

Karel FeltPrávo

Olympijská střelnice Royal Artillery Barracks byla postavena ve velkém parku Barrack Field v londýnské čtvrti Woolwich. Obrovskou zelenou plochu s pár stromy protíná jen několik chodníků. Teď se odtud ozývají výstřely z pušek, pistolí a brokovnic. Koncem srpna sem zase budou moci místní chodit na procházky. Všechny mohutné stavby zmizí...

Foto: Karel Felt, Právo

David Kostelecký.

Článek
Fotogalerie

Olympijská střelnice, na níž se vystřídá téměř tisícovka střelců a střelkyň ze 108 zemí, vyrostla na zelené louce za 30 miliónů liber (cca 990 mil. korun). Obehnaná je vysokým plotem se strážními stanovišti, takže nepůsobí zrovna jako přívětivé sportoviště. Něco takového dosud na žádné olympiádě nebylo. Faktem je, že honosná olympijská střelnice v Aténách, která byla asi třikrát dražší, zchátrala. Ta pekingská, největší a nejluxusnější ze všech, naopak slouží široké čínské špičce, čítající tisíce střelců, protože tady je to národní sport.

Kosmické centrum

Finálová hala připomíná spíš kosmické centrum, je to velikánská bílá kostka s červenými otvory. Za ní je nižší, zato delší kostka s modrými otvory. Ta je pro puškové a pistolové disciplíny na deset a padesát metrů a jí podobná ještě menší kostka slouží pistolovým disciplínám na 10 a 25 metrů. Při bližším pohledu zjistíte, že se jedná o montované ocelové konstrukce pokryté obří plachtou z pevného materiálu. Uvnitř finálové haly je montovaná tribuna pro dva a půl tisíce diváků.

„Samotná střeliště jsou perfektní, akorát se na nich honí ostrý, těžko odhadnutelný vítr. V dubnu na Světovém poháru tu byla hrozná zima. I teď si povezu ohřívací pytlíky a teplé prádlo,“ konstatovala pistolářka Lenka Marušková. „S větrem už jsem si poradila, ještě musí organizátoři zakrýt terče, protože kolem poledne na ně padá stín a nedá se pořádně mířit,“ nabídla svoji čerstvou nedělní zkušenost z prvního tréninku puškařka Kateřina Emmons, která bude v Londýně obhajovat zlato ze vzduchové pušky a stříbro z malorážky 3x20 ran.

Zázemí pro střelce tvoří obří stany, kde není kousek soukromí. „Pekingský komfort to není, ale mělo by to stačit. Samozřejmě šatny na převlékání a místo, kam se střelec zašije před finále, aby měl klid, tu nenajdeme,“ dodala Emmons. Takových stanů je tu několik, další slouží jako tiskové středisko a zázemí pro obsluhu a jury. Koupit si něco k pití nebo hotdog lze jen u pár stánků.

Na brokaře prší

Když zaprší, změní se prostor střelnice v několik velkých jezer. „Od dubna tu vyasfaltovali jen část cestiček, jinak se nic nezměnilo. Holínky mohou být opět nezbytnou součástí výstroje,“ konstatoval šéf českých sportovních střelců a státní trenér puškových disciplín Vladislav Šaňák.

„Puškaři a pistoláři střílejí pod střechou, my brokaři trpíme venku,“ říká olympijský vítěz z Pekingu v disciplíně trap David Kostelecký. Broková střelnice je ohraničena vysokou konstrukcí, potaženou zeleným plátnem a hustou síťovinou, aby broky neprolétly ven. Za ní je totiž jen hradba listnatých stromů a o dvě či tři stovky metrů dál první domky...

„Nám tolik nevadí, že je přes tu plachtu vidět, my koukáme spíš dolů, za to skeetaři se dívají nahoru a mohou si vybrat okno, kam to napálí... Broky samozřejmě tak daleko nedoletí, ale pro střelce není to příjemný pocit,“ dodal Kostelecký.

Brokaři nemají ani stříšky nad střelišti, které jsou běžné už na střelnicích okresních mysliveckých sdružení. Když se spustí liják a zesílí vítr, dějí se ukrutné věci. „Vítr mi srazil hliněný terč snad pětadvacet metrů přede mnou k zemi, neměl jsem šanci po něm ani vystřelit. Když člověku prší do obličeje, ani brýle nepomohou,“ krčil bezmocně rameny Kostelecký.

„Je to ale stejné pro všechny. Při olympiádě snad bude alespoň tepleji, než tu bylo v dubnu. Střílet v několika vrstvách oblečení totiž omezuje pohyb. I tak ale může počasí sehrát rozhodující úlohu. Když vám vítr vezme terč, nic nenaděláte, ale to není výmluva, v Pekingu jsem vyhrál zlato v dešti,“ pravil s nadějí v hlase Kostelecký.

Reklama