Hlavní obsah

K vítězství jsem se protrápila, ale jsem šťastná, přiznala Sáblíková

Konečně! Královna nejdelší rychlobruslařské trati Martina Sáblíková potvrdila, že je na pět kilometrů neporazitelná, když v sobotu v Astaně po dvou druhých místech vyhrála závod Světového poháru. Na nejvyšším stupínku stála už po sedmadvacáté. „Bylo to hrozné martyrium, ale jsem šťastná,“ říkala spokojeně do telefonu.

Foto: Alexej Filippov, ČTK/AP

Martina Sáblíková vyhrála v Astaně závod SP na 5000 metrů.

Článek

Trenér Petr Novák říkal, že jste na tréninku ráno objela jedno kolo a šla znechuceně z ledu...

Málo tady spím, necítím se nejlépe a po jednom kole jsem si řekla, že nemá smysl, abych se dál trápila. Chtěla jsem pošetřit síly na závod.

Jaký byl závod na pět kilometrů?

Bylo to hrozné martyrium, k vítězství jsem se protrápila, ale jsem šťastná. Po olympijské pětce ve Vancouveru to byl můj druhý nejtěžší závod v životě.

Co bylo největším problémem?

Hrozně těžký led, hodně záleželo na odrazu a technice. Už po prvním kole mě bolely nohy.

Kdy jste se v rozjížďce odpoutala od své soupeřky Němky Stephanie Beckertové?

Abych pravdu řekla, ani pořádně nevím. Soustředila jsem se na techniku a pokyny od trenéra. Myslím ale někdy dvě a půl kola před cílem při střídání drah. V tu chvíli jsem si říkala, že už mám dost velký náskok, který by Beckertová neměla sjet, i kdyby zrychlila.

Kdy vám bylo nejhůř?

Celý ten závod byl strašně náročný. Poslední čtyři kola to bylo o hlavě a vůli. Moc pomohl náš tým. Trenér, Karolína Erbanová a bratr Milan mě ohromně povzbuzovali. Slyšela jsem i další trenéry a hledala síly jet dál a zaútočit na první místo Claudie Pechsteinové. Věděla jsem, že to nemohu vypustit a nějak dojet. Opravdu jsem si sáhla na úplné dno.

Věděla jste, že Pechsteinová vedla jednu chvíli o pět sekund na mezičase?

Nevěděla jsem o kolik. Vnímala jsem trenérovi pokyny, jak mám jet a že vyhraju.

Kdy jste uvěřila ve vítězství?

Až po projetí cílem, kdy na výsledkové tabuli před mým jménem svítila jednička.

Takže jste si vychutnala i hymnu...

Moc jsem chtěla v nové sezóně konečně vyhrát. A jak jsem slíbila, dala jsem do závodu úplně všechno, takže ten pocit na stupních vítězů byl báječný, stála jsem nejvýš. Hymnu jsem si ovšem nevychutnala, tu na Světovém poháru nehrají.

Pojedete v neděli závod na 1500 metrů?

Pojedu, ale jak to dopadne, to nevím. Únava je obrovská.

Kdy se vracíte domů a co vás dál čeká?

Přiletíme už v pondělí. Pár desítek hodin budeme doma a jedeme na další soustředění. Už 11. ledna se jede v Heerenveenu mistrovství Evropy. Vrátíme se před Vánocemi, na které se těším, ale žádné dárky jsem ještě nestihla koupit. Hned po svátcích pokračuje příprava na druhou čát sezóny, v níž mě čeká kromě Evropy i mistrovství světa a vrchol Světového poháru.

Reklama