Rubriky:

Ostatní

Ve stínu Martiny? Tak to necítím, tvrdí Juniorka roku rychlobruslařka Erbanová

19. prosince 2012 22:05 - Praha

Dvacetiletá rychlobruslařka Karolína Erbanová jako první v historii obhájila titul nejlepší Junior roku. Dvě prvenství před ní sice získal ještě judista Lukáš Krpálek, ale ten měl mezi oběma oceněními rok pauzu. „Moc si toho vážím, protože zejména v tomto roce dosáhlo velkých úspěchů hodně juniorů. Obhajoba je také vždycky obtížnější, než první vítězství,“ říkala skromně.

 

Stanislav Zbyněk, ČTK

Do roku 2012 jste vstoupila ještě jako juniorka. Na mistrovství světa jste získala dvě zlaté a dvě stříbrné medaile. jaký byl letošní šampionát oproti loňskému?

Mnohem těžší, protože v roce 2011 jsem vybojovala čtyři zlaté medaile. Letos se na mne soustředila větší pozornost. Konkurence byla větší, i když jsem byla zkušenější. Nakonec se mi povedlo obhájit tituly na 500 a 1500 metrů, ve víceboji a na kilometru jsem získala stříbro.

Dá se získat podobná kombinace i mezi seniorkami?

Nedá, protože ve víceboji je jiná kombinace tratí. Jsou tam i dlouhé, což není pro mne. Ty nejezdím. Ale jakákoliv medaile ze světového šampionátu seniorek by byla báječná a snad se jí jednou dočkám.

Do nové sezóny už jste vstoupila jako seniorka. Jak se vůbec mezi ženami cítíte?

Zatím mi ten přestup nepřišel ničím zvláštní. Asi to bude tím, že jsem mezi ženami startovala na velkých závodech už před tím a znám je, stejně jako juniorky. Jen se mi přibouchla ta zadní vrátka. Když se něco nepovedlo, dalo se to schovat za juniorský věk, teď už to nejde. Pokud nějaký rozdíl cítím, pak v tom, že teď už mám víc zkušeností. Vím, co mohu od jaké situace očekávat. A hlavně si víc věřím.

Juniorská mistryně světa, ale také vítězka v závodu Světového poháru mezi seniorkami. Co je víc?

To se nedá dost dobře srovnat. Samozřejmě první vítězství ve Světovém poháru na jeden kilometr v Charpinu je pro mne úplně nejvíc, hned vedle něj je to druhé místo na stejné trati. Moc si cením i sedmého místa z Astany na patnáctistovce, protože to je moje nejtěžší trať.

V Astaně jste porazila i svoji slavnější reprezentační kolegyni Martinu Sáblíkovou. Berete to i tak, že jste vystoupila z jejího stínu?

Neberu! Nikdy jsem se v jejím stínu necítila a takhle ani nepřemýšlela. Martina dosáhla v obtížných podmínkách neuvěřitelných výsledků, které u nás ani nedokážeme pořádně docenit, zatímco ve světě je brána jako fenomén. Je to moje kamarádka, kolegyně, rádkyně, vzor. Ani na patnáctistovce, což je vlastně jediná trať, kde se potkáváme, ji neberu jako soupeřku. Před ní jsem skončila v Astaně hlavně proto, že měla v nohách pět kilometrů, a to je šílená trať.

Letos jste udělala přestup nejen ve věkové kategorii, ale i ve škole. Jaký byl?

Z vrchlabského gymnázia jsem přešla do Jilemnice na sportovní, protože tam je obor teorie sportovní přípravy. Tomu se chci věnovat i do budoucnosti. Mám individuální studijní plán, na závody si vozím učebnice a úkoly. Před Vánoci jsem se byla dohodnout na termínech. Vycházejí mi vstříc, zkoušky mám až po sezóně.

Co vás čeká v nejbližších dnech?

Teď si užiji svátky s rodinou a pak už začne znovu kolotoč závodů.

Karel Felt, Právo

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní