Hlavní obsah

Masérka Česneková trpí víc, než když závodila. Jsem holka pro všechno, říká

Nové Město na Moravě

V nové roli se dokázala vrátit k biatlonu. A jako masérka prožívá snad ještě větší nervy než závodnice. Irena Česneková reprezentovala na čtyřech zimních olympiádách, doma má i štafetový bronz z MS 1989, který získala ještě za svobodna jako Novotná. Teď už jsou ale třetím rokem v její péči těla českých reprezentantů.

Foto: Petr Horník, Právo

Irena Česneková, bývalá biatlonistka, nyní fyzioterapeutka reprezentace.

Článek

V realizačním týmu nechybí ani při světovém šampionátu v Novém Městě. „Jsem holka pro všechno," směje se otázce, co má vlastně na starosti. „Hlavní mojí pracovní náplní jsou samozřejmě masáže, ale stojím i na startu, kde už se ale sportovce snažím nerozptylovat," říká s tím, že pomáhá třeba s převlékáním a dává i poslední informace ze střelnice, pokud se změní vítr.

Byla rozklepaná

V Novém Městě na Moravě při bronzové smíšené štafetě ale krásně trpěla. „Prožívala jsem ten závod úplně šíleně a ještě teď, když si na to vzpomenu, tak se mi hrnou slzy dojetí do očí," vypráví Česneková a obdivuje trenéry na střelnici, jak to všechno ukočírovali. „Já byla rozklepaná víc, než když jsem sama závodila. Trénovat bych rozhodně nemohla," přiznává.

Dobrovolně zase naskočila do biatlonového kolotoče, na němž se jako závodnice točila na vrcholné úrovni patnáct let. „Strašně moc si vážím toho, že tady mohu být. Na soustředění ještě občas flintu vezmu do ruky, když je potřeba vystřelit náboj, co zbude. Střílím hlavně stojáka a je to tam pořád, nedá se to zapomenout. Jezdit bych už ale rozhodně nechtěla," míní čtyřicetiletá rodačka z Třebíče, která končila kariéru na ZOH 2006 v Turíně.

Když pak po další olympiádě ve Vancouveru sháněl biatlon maséra, Česneková měla už v tomto oboru nějakou praxi a šla se na to místo v Jablonci zeptat. „Ale moc jsem tomu nevěřila. Myslela jsem, že budou chtít zdatnějšího chlapa, ale vybrali si mě a jsem moc ráda. Rychle mě to pak dovedlo až k reprezentaci, zase můžu být se skvělými lidmi, užívám si super atmosféru," usměje se.

Jako u zpovědi

Údělem maséra je být zároveň i dobrou vrbou. Při práci vyslechne spoustu historek a vstřebává problémy ostatních. „S každým pokecám, ale zůstává to ve mně jako zpovědní tajemství. Záleží čistě na mně, jestli něco pustím ven. Snažím se ale reprezentanty hlavně většinou povzbudit. Když se někomu nedaří, tak řeknu, ať to hodí za hlavu a jede dál. V biatlonu platí, že nemá moc cenu pitvat se v potížích."

Větší dřinu má při masáži pochopitelně s muži. „To jo. Svalovci Michal Šlesingr a Ondra Moravec mají hodně vypracovaná těla. Ale i holky jsou vymakané, třeba Verča Vítková chodí na masáž každý závod. Někdo si zase dopřeje jen nohy a druhý den záda, je to individuální," dodává.

Reklama

Související témata: