Hlavní obsah

Do Česka se stěhujeme možná natrvalo, prozradila střelkyně Emmons

Karel FeltPrávo

Olympijská vítězka a mistryně světa ve sportovní střelbě Kateřina Emmons se vrací do Česka. Společně s manželem Matthewem Emmonsem, jedním z nejúspěšnějších střelců historie, a čtyřletou dcerou Julií, se koncem února přestěhují do Plzně, kde mají pěkný třípokojový byt. V červnu tu Kateřina porodí i druhého potomka. Jak naznačila v exkluzivním rozhovoru pro Sport.cz a Právo, možná se v západočeské metropoli usadí natrvalo...

Foto: archiv Emmonsových

S balením pomáhá i čtyřletá Julinka.

Článek
Fotogalerie

Co vás vede k tomu přestěhovat se do Česka?

Hlavním důvodem našeho rozhodnutí je perfektní zázemí, které nám Plzeň nabízí. Žije tam moje sestra s rodinou, naše děti budou moci vyrůstat se svým bratrancem a sestřenkou, to pro nás bylo důležité. Co se sportovního zázemí týče, střelnice v Lobzích nabízí naprosto vše, co potřebujeme. Atmosféra tam byla vždycky více než skvělá. Navíc ve městě jsou i fyzioterapeuti, s nimiž spolupracujeme a v Plzni, jakož i jinde v Česku je spousta míst, která jsme si oblíbili. Máme tu spoustu přátel. Oba se moc těšíme.

Přemlouvala jste manžela k přestěhování nebo to bylo společné rozhodnutí?

Bylo to společné rozhodnutí. Matt dopředu věděl, jaký je můj postoj. Probrali jsme vše, co je pro nás v životě důležité a kromě finanční stránky vyšla Plzeň ze všeho nejlépe pro nás všechny. Matt by měl díky svému vzdělání, vystudoval sportovní marketing, určitě lepší příležitosti ve Státech. Pokud by byl ochotný skončit se sportem, neměl by potíže se uplatnit. Není ale z těch, kteří by byli schopní trávit veškerý svůj čas v kanceláři. Rád by zůstal u sportu. V Plzni se cítí jako doma.

Na co se v Čechách nejvíc těšíte?

Na to, že se konečně usadíme na jednom místě. A také na pohodu, společné výlety o víkendech a čas strávený s rodinou. Je toho hodně.

Povezete si s sebou z Ameriky hodně věcí?

Spoustu, proto jsme se rozhodli investovat do kontejneru. Máme tady věci od Mattovy rodiny. Nábytek, který jsme si koupili s tím, že ho budeme mít v našem domově, také knížky, poháry... Nebyli jsme schopni některé věci prodat a jen tak odejít.

Dá se říct, že jste si ve Státech úplně nezvykla a podílel se na rozhodnutí k návratu i neúspěch se střelnicí v Minnesotě?

Minnesota byla velkým faktorem, který definitivně rozhodl o tom, že jsme začali uvažovat o přestěhování do Česka. Už tenkrát, když padly naše plány v Grand Rapids, jsem věděla, že Plzeň by pro nás byla dobrým místem pro život. Stěhování přes oceán v předolympijském roce nám ale nepřišlo jako nejlepší nápad. V té době bylo nejlepším řešením pronajmout si stěhovací auto a přívěs a odjet do Colorada, kde jsme měli po sportovní stránce vše potřebné. Oba jsme ale dobře věděli, že toto není rozhodnutí doživotní, ale jen přechodné. Loni na podzim jsme se museli nečekaně vystěhovat z pronajatého domku v Colorado Springs, a to byl poslední impulz k brzkému přehodnocení situace. Slíbili jsme si, že se po olympiádě v Londýně rozhodneme o tom, kde by měl být náš trvalý domov. A slib jsme dodrželi.

Na facebooku jste zmínila, že se do Česka přestěhujete možná napořád. Co rozhodne?

V první řadě finanční situace, to nebudu zakrývat. Zatím se máme z tohoto pohledu dobře. Otázkou je, co nastane po skončení sportovní dráhy. Máme několik nápadů a představ, ale až čas ukáže, jak vše dopadne. Chceme být zodpovědní, jak k rodině Matta, kterou hodláme navštěvovat minimálně jednou ročně, tak k naší budoucnosti a především k našim dětem, Půjde i o to, abychom byli schopni slušně spořit. Oba jsme ale pracovití, tak se o nás moc nebojím.

Prozradíte, co vám v USA nejvíc chybělo z domova?

Samozřejmě rodina. Ale s tím se musí počítat. Jinak mi chybí možnost vyrazit na malé výlety v dosahu pár hodin jízdy nebo jenom procházky po našich skvěle značených turistických trasách, které na sebe různě navazují. Toto si člověk neuvědomí, dokud to neztratí. V USA je spousta pozemků soukromých a to hodně omezuje volnost pohybu. Nikdy mě to nenapadlo, dokud jsem tady nezačala bydlet.

Je něco ze Států, co vám může v Plzni chybět?

Asi nejvíc mi bude chybět úsměv prodávajících a úroveň služeb. V tomto ohledu se máme v Česku co učit. Ještě stále je spousta míst, kde se necítíte jako zákazník, ale jako člověk, který právě někomu otrávil celý den. Pomalu se to lepší a já věřím, že příklady táhnou. V Americe jsem se naučila, že nejlepší obranou proti tomu je nebýt na takových místech zákazníkem.

Manželovi toho ale bude chybět asi víc...

Nejvíc mu bude určitě chybět rodina. Jak jsem už řekla, budeme se snažit navštěvovat Mattovy nejbližší alespoň jednou ročně. Taky mu bude chybět jeho pick-up F-150. Nikdy jsem po pick-upu netoužila, ale musím říct, že hlavně na dlouhé cestování je to úžasné auto. Díky Fiatu jsme v Čechách výborně zabezpečení. Jsem si ale jistá, že pokud opravdu zůstaneme natrvalo, bude se po pick-upu poohlížet.

V červnu čekáte miminko. Už víte, co to bude?

Víme, kdo bydlí u mě v bříšku, ovšem necháme si to jako překvapení. Jména už jsou vybraná a opět dvě. Druhé jméno bude jako u Julinky po někom, kdo je nám velice blízký.

Řekla jste, že se začnete připravovat až na mistrovství světa v Granadě 2014 s výhledem na olympijské Rio 2016. Což když se ale nezačnete připravovat? Dvě děti jsou přeci jenom hodně. Už jste přemýšlela, co budete dělat po skončení kariéry?

Kdybych o tom nepřemýšlela, byla bych hodně nezodpovědná. Vždycky jsem myslela na zadní vrátka, i v době, kdy jsem byla v té nejlepší formě. Stále je to jen sport a může se stát cokoliv. Pokud bych se nedokázala nebo nemohla vrátit, ráda bych se věnovala fyzioterapii a také bych ráda zůstala nějak spojená se sportem a mládeží. Je škoda, když se úspěšní sportovci úplně vytratí. Ráda bych předala co nejvíce z toho, co mě sport naučil. Ať už v oblasti střelby nebo jinde.

Nepřestěhujete babičku, vaši maminku, z Austrálie a váš otec, který tam trénuje střeleckou reprezentaci, bude slaměným vdovcem?

To určitě ne. Pokud to půjde a mamča bude moci pohlídat děti, bude to fajn. Rozhodně se však nestane naší chůvou. Máme ještě další možnosti, ale teď je celkem předčasné se tím zabývat. Máme celý rok na to, abychom vše promysleli. Prvně ale musím zjistit, jak na tom budu střelecky a jestli se to dá vůbec zvládnout. S jednou disciplínou ale určitě bude více času a prostoru a já už budu střílet jen vzduchovou puškou.

Matt bude dál střílet, připravovat se v Plzni a reprezentovat USA nebo si vezme české občanství?

Matt se bude připravovat v Plzni, na což se on i spousta lidí těší. Já osobně doufám, že pomůže zvednout úroveň mužských kategorií u nás. Reprezentovat bude USA, na tom se nic nezmění.

Vidí manžel v Česku větší šanci se uplatnit? Mám na mysli trenéřinu, manažerskou práci, nemusí to být třeba ani ve sportu?

Větší šanci určitě ne. V Čechách ale vidí spoustu příležitostí ke zlepšení a po skončení sportovní dráhy by se určitě nějak zapojil. Jsem si jistá, že by mohl českému sportu pomoci díky svým zkušenostem a znalostem a také díky tomu, že sám sportovně vyrostl v naprosto jiném prostředí s odlišnou mentalitou a perspektivou. Moc se mu líbí to, jak je náš sport organizovaný, ale několikrát mi říkal, že ne všechen potenciál je plně využitý. Je to člověk, který miluje sport a chce ho posunout kupředu správným směrem. Je to jeho srdeční záležitost.

Reklama

Související témata: