Matt se dá k myslivcům, zahlásila střelkyně Emmons po návratu domů

Samozřejmě, ale doufám, že se jí ptát nebudete.

V Plzni, jako Julinka.

Rozhodli jsme se, že ano. Už se nechceme stěhovat.

Už před časem jsme si pořídili hezký čtyřpokojový byt kousek od ZOO.

My jsme hledali v USA místo, kde bychom se trvale usadili. Rok to vypadalo, že to bude městečko Grand Rapids v Minnesotě. Chtěli jsme tam provozovat střelnici. To nevyšlo, tak jsme se přesunuli dočasně do Colorado Springs, kde byly dobré podmínky pro trénink, ale trvale jsme tam žít nechtěli. Loni jsem řekla, že nejlepším místem bude Plzeň. Hodně jsme to probírali a Matt souhlasil. Jen jsme se shodli, že v olympijském roce by nebylo dobré tak složitý přesun realizovat, tak jsme ho odložili na letošní rok.

Zůstal v Coloradu, protože dokončuje balení. Chce si dohlédnout na nakládání kontejneru a musí také připravit pronajatý domek k vrácení. Navíc ho čeká i lékařská kontrola v New Yorku, kam jezdí pravidelně poté, co mu odstranili nádor ze štítné žlázy. Přiletí 23. března.

Z nábytku jídelní stůl a takovou vitrínu, která k němu patří. K těmto kusům máme osobní vztah. Jinak je tam hodně Mattových věcí, pečlivě probíral různé diplomy, medaile a trofeje, spoustu sportovního oblečení rozdal mladým střelcům. Samozřejmě toho má nejvíc, protože já mám spoustu věcí doma.

Čekali jsme to horší. Trvalo nám to všechno měsíc a půl, ale každou krabici máme popsanou i se seznamem, co je uvnitř. Část věcí, především nábytek, stejně musíme někde nejprve uskladnit, než to dáme do bytu.

Bude, jako se stýskalo mně, ale nejméně jednou za rok do USA poletíme. Jemu se ale v Plzni líbí. Tím, jak tu žil více měsíců, město i další místa si oblíbil a máme tu i spoustu přátel. Na střelnici v Lobzích jsou perfektní podmínky pro přípravu, může sednout u domu na kolo a jet kam chce, to se mu také líbí.

To je pravda, ale už nyní zjišťujeme podmínky, za jakých může získat zbrojní průkaz a do jakého mysliveckého sdružení by mohl vstoupit.

Bude létat na kvalifikace, na ty musel jezdit třeba přes celé Státy i z Colorada. Na většinu závodů Světového poháru to bude mít i blíž.

Samozřejmě, kdybychom to nechali plynout, bylo by to nezodpovědné. Já to mám jednodušší. Chtěla bych se věnovat fyzioterapii, kterou jsem vystudovala a předávat svoje střelecké zkušenosti mladým. Matt to má složitější. Ve Státech by se uplatnil lépe a za vyšší peníze. Má vystudovanou školu a v oboru by uplatnění našel. Nám ale nešlo jen o peníze. Řekli jsme si, že do olympiády v Riu budeme hledat možnosti pro jeho uplatnění v Česku po skončení kariéry. Tím nechci říct, že by po Riu skončil. Olympiáda 2016 bude určitým mezníkem, ale věřím, že na rozhodnutí zůstat v Česku natrvalo, se nic nezmění.

Nechci po porodu nic uspěchat, po Julince to byla chyba, vrátila jsem se brzy a nepřipravená. Nejprve se dám do pořádku fyzicky, pak začnu střílet. Když všechno půjde dobře, chtěla bych příští rok střílet na mistrovství světa v Granadě, když to nevyjde, nic se neděje. Do Ria bude pořád čas.

Tak skončím. Je to krajní varianta, protože jsem optimistka, ale jsem připravena i na ni.

Na rodinu, přátele, víkendové výlety. Julinka tu má bratrance a sestřenku, budou vyrůstat spolu. Tady jsme doma. I Matt to tak vnímá.