Článek
Bez medaile byste se vracel zklamaný?
Nikdy se mi nepovedlo ji získat, vždycky kousíček chyběl. Teď jsem se probojoval do čela světového žebříčku, takže dostat se na stupně vítězů je pro mě určitě výzvou.
Začátek roku vám ale komplikoval zraněný prst na ruce. Už je zahojený?
To asi bude na delší dobu. Prsty v judu používám každý den, není moc šance to nechat úplně zahojit. Prostředníček už skoro natáhnu, ale budu si ho muset přilepit k vedlejšímu prstu.
Je to velký nezvyk?
Odmala jsem si prsty lepit nemusel, pral jsem se bez tejpů. Teď už si omotávám skoro všechny prsty, bolí mě totiž i na druhé ruce, tak si na to musím zvyknout.
Po zranění už jste vybojoval bronz na Grand Prix v Turecku. Dodal vám sebedůvěru?
Úplně dobře jsem na tom nebyl, po těžkém kempu v Nymburce jsem cítil, že mi judo moc nejde. Až jsem si říkal, co tam vůbec dělám a že jestli nebudu vyhrávat na zemi, tak vůbec. Naštěstí jsem takhle třikrát zvítězil.
O víkendu jste s přítelkyní vyrazil na Fed Cup do Palerma. Co vás tam vedlo?
Měl jsem v plánu si před Evropou trochu odpočinout a podívat se na něco jiného než na judo. Chtěl jsem zajít i k moři, ale to kvůli počasí nevyšlo, skoro celou neděli propršelo.
