Článek
„Jsem alergický na prach. Samotný mi žádnou reakci nevyvolá, ale v kombinaci s pylem a vším dohromady to není ideální,“ vypráví šestadvacetiletý judista.
Po oblbovácích je unavený
Jaro a podzim jsou pro něj nejnáročnějším obdobím. „Nejhorší je vyjít ven a nadechnout se,“ říká Ježek, po němž alergii podědil i jeho syn. Jako sportovec má starosti sladit léčbu s antidopingovými pravidly. „Jsou i silnější léky, které by se daly užívat, ale nemůžu. Navíc ty prášky jsou trochu oblbováky, cítíte po nich celkovou únavu,“ popisuje.
Další starost mu ale letos ubyla. Zatímco v posledních letech musel pracně shazovat do váhy 73 kg, letos přešel do kategorie do 81 kg. „Shazuju dvě kila, člověk si jde jednou zaběhat, což je snazší, než když kvůli váze musí běhat celý týden,“ porovnává Ježek, který svoji hmotnost dokázal před závody snížit i o deset kilogramů.
Medaile nechává množit
O přestup do vyšší váhy už se v minulosti pokoušel, ale vždy se vrátil. „Trochu jsem se bál, ty pokusy předtím nebyly stoprocentní,“ přiznává. Že je na dobré cestě, potvrdil čerstvým třetím místem na turnaji Grand Prix v tureckém Samsonu.
Na medaili bude chtít útočit i v pátek v Budapešti, kde zkusí navázat na bronz z předloňského ME. „Tu medaili mám doma uloženou. A diplom visí u malého v pokojíku. Už ho chtěl trhat, ale zastavil jsem ho,“ usmívá se otec dvouletého syna Jaromíra.
