Hlavní obsah

VIDEO: Fandové je polévají pivem a běhají kolem nich nazí. Přesto nadšence na koloběžce Tour nadchla

Mont Ventoux/Praha

Fanoušci jim vytvořili špalír a hlasitým povzbuzováním je hnali vzhůru na vrchol Mont Ventoux. Tam však veškerá podobnost s účastníky cyklistické Tour de France končí. Šestičlenná parta dobrodruhů totiž objíždí etapy slavného závodu na koloběžkách.

Tour de France na koloběžkách, 15. etapa s obávaným Mont Ventoux.Video: www.kickfrance2013.com

 
Článek

Na každou z etap vyrazí vždy o den dříve než samotný peloton. To ale pokaždé neznamená, že o den dříve také dorazí do cíle.

Zrovna na vrchol Mont Ventoux ve výšce 1912 metrů nad mořem se vyškrábali až pár minut po sobotní půlnoci, i když se na svoji pouť vydávali v půl sedmé ráno. „Měli jsme čelovky, světla i blikačky a před námi jelo doprovodné auto,“ popisuje vybavení na noční dojezdy Jan Vlášek.

Ulička jako pro cyklisty

Spolu s ním, vystudovaným právníkem, se do ambiciózního projektu Kick France 2013 pustili i herec Václav Liška, učitel a kondiční kouč Jaromír Odvárka, atletický trenér Michal Kulka a dva zahraniční hosté Fin Alpo Kussisto s Nizozemcem Renem Koningem.

Už mají za sebou šestnáct etap. A spoustu zážitků. Mezi ty nejsilnější patří právě ten z výšlapu na Mont Ventoux. „Atmosféra byla fantastická. Na kopci byly dva velké kempy, v nich neskutečně lidí. Když jsme přijížděli, tak už teda většinou pěkně vylití, ale vytvořili nám uličku jako cyklistům, dojeli jsme polití pivem, ale zážitek to byl obrovský,“ říká Vlášek.

Nepřekvapí ani fanoušci, kteří se vedle nich objeví zcela bez oblečení. „Oni se furt svlíkají, to je takový jejich zvyk,“ směje se Vlášek, jenž je stejně jako většina jeho kolegů původně atlet.

Placky ubíhají pomalu

Vedle podobných adrenalinových zážitků ale musejí zvládnout i podstatně méně zábavné úseky. „Občas to je dlouhé. Třeba etapa do Lyonu, to byla placka 191 kilometrů, které vůbec neubíhají. To je ještě horší než stoupání na Mont Ventoux,“ ujišťuje Vlášek.

Zpestřením jsou pro ně další koloběžkoví nadšenci, kteří se k nim spontánně přidávají. „Dopředu jsme vyhlásili, že budeme rádi, když někdo pojede kus s námi. Teď s námi absolvovali tři Češi celou etapu, na Alpe d´Huez se mají přidat další známí. Jindy s námi jedou Francouzi, sice s nimi moc nepokecáme, protože francouzsky nevládneme, ale je to příjemné,“ ujišťuje. „Vůbec nás překvapilo, jaký tu má ta naše akce ohlas, vědí o nás,“ pochvaluje si.

V Alpách už na nudu na rovině můžou zapomenout. „V úterý máme de facto odpočinkový den, protože pojedeme 32 kilometrů po trati časovky, ale pak to přijde. Stoupání na Alpe d´Huez a ta dvousetkilometrová etapa s pěti kopci,“ vyhlíží další program.

Těla už si zvykla

Pak už se můžou těšit na sobotní dojezd do Paříže. „Ale tak daleko nekoukáme. Už jsme si tu prošli teplotou, střevními potížemi, každý den se může něco objevit,“ ví Vlášek, byť větší zdravotní potíže se koloběžkářům zatím vyhýbají

„Kupodivu se ta naše těla dostala po nějakých deseti dnech do rytmu a teď se cítíme líp než před týdnem, i když třeba puchýřům se samozřejmě nevyhneme,“ říká.

Dohromady je po etapách dává zhruba šestičlenný doprovodný tým. „Střídají se tu třeba po týdnech masér i fyzioterapeut,“ líčí Vlášek. „Spíme po kempech. Naštěstí počasí nám zatím přeje, teplo tu je, občas až moc, když bylo v sobotu 35 stupňů,“ usmívá se.

Reklama

Související témata: