Rubriky:

Ostatní

Možná jsem dostal další šanci, ohlíží se Holeček za tragédií na Gašerbrumu

26. srpna 2013 20:20 - Praha

Byla to dvojka, jejíž odvážné plány ve vysokých horách vzbuzovaly úžas, další cestu už spolu ale čeští horolezci Marek Holeček a Zdeněk Hrubý nepodniknou. Pokus o prvovýstup jihozápadní stěnou Gašerbrumu I. (8068 metrů) se 8. srpna změnil v tragédii. Hrubý při rutinní operaci během slanění podle všeho omylem otevřel karabinu se založeným lanem a zřítil se do kilometrové hlubiny.

 

archiv Marka Holečka

Smrt předsedy Českého horolezeckého svazu dosud provázely pouze kusé informace. Sport.cz ale v minulém týdnu obdržel od Holečka, který kvůli potížím s dopravou zůstal uvězněný v severopákistánském Skardu, zevrubný popis událostí, k nimž na Gašerbrumu došlo.

Zkušená dvojice odstartovala svůj pokus o prvovýstup, resp. dokončení prvního pokusu z roku 2009, který zhatily vážné zdravotní problémy Hrubého v 7500 metrech, na začátku druhého srpnového týdne. Po úspěšné aklimatizaci s maximální dosaženou výškou 7100 metrů a pětidenním čekání na pozitivní předpověď počasí, Holeček s Hrubým prokličkovali přes rozbitý ledovec na plató pod jihozápadní stěnou, kde kvůli drobnému sněžení strávili celý následující den. Ještě v průběhu následující noci pak začali ukrajovat první metry úchvatné stěny.

Talung vzal víc, než se zdálo

Během náročného lezení se ale s postupujícím časem začala jevit krutá pravda. „Zdenda začal citelně zpomalovat. Sledoval jsem ho, jak začal hledat úlevové polohy. Při každém posunu vzhůru odpočíval a tvář vydávala svědectví o únavě. Jednoduše blbé," líčil Holeček, jemuž v tu chvíli začínalo docházet, že ani druhý pokus o prvovýstup neskončí úspěchem.

„Zvážili jsme možnosti, v naprosto realistické a klidné atmosféře. Ráno jdeme dolů a Alláhu pomáhej...," přiblížil Holeček, podle nějž se na jinak vyhlášené kondici Hrubého pravděpodobně podepsala nedostatečná rekonvalescence po úspěšné květnové expedici na nepálský Talung.

Rutina, která se stala tragédií

Po noci v bivaku ráno za úsvitu zahájili sestup. „Zdeněk vždy slanil jednu lanovou délku a já posléze slézal s pomocí cepínů za ním," popisoval Holeček. Stále více pálící slunce nutilo oba horolezce ke spěchu, protože kameny odtávající z ledu nad nimi byly trvalým nebezpečím. „Zdeněk udělal další štand a já k němu dolezl. Následující vteřiny se nikterak nelišily od běžné rutiny, kterou máme za desítky let lezení zažitou," uvedl Holeček.

V ten okamžik ale došlo k tragédii. Hrubý si připravil slanění, vycvakl karabinu s jistící smyčkou - a vzápětí se zřítil do hlubiny. „Z jeho úst nevyšla téměř ani hláska, jen šustivá směsice zvuků drhnoucího oblečení o ledovou plochu prořízla hrobové ticho hor. Ještě dříve, než skončila celá ta hrůza, tak se v hlavě samovolně spustila racionální úvaha ‚to je konec'. Po zvládnutí blížícího se kolapsu jsem zkontroloval ukotvení šroubů do ledu, kde visela místo karabiny, jíž vedlo Zdeňkovo lano, jen prázdná smyčka. Bylo mi naprosto jasné, co se stalo, karabina byla otočená a Zdeněk ji při manipulaci nejspíš bundou nadzvednul tak, že se otevřela," přiblížil Holeček, který zůstal ve stěně bez lana a dalšího vybavení odkázaný pouze na hroty cepínů a maček.

„Posun dolů byl pomalý, ale nevzdával jsem to. Chvílemi mi zrak sklouzl dolů na drobnou černou tečku a v jeden moment jsem měl pocit, že se dokonce hýbe. Tahle úvaha se okamžitě projevila na mém soustředění, špatně jsem zakopnul hrot mačky a zavrávoral jsem. Naštěstí cepíny byly dobře usazené. Nahlas jsem si vynadal," popisoval Holeček.

Chce se vrátit

Po šesti hodinách úporného boje o vlastní život Holeček sestoupil ke svému druhovi. „Nevím, jaké ochromení psychiky nastalo, ale to co se dá označit, že dělá člověka člověkem, již odešlo v prvních vteřinách jeho pádu a dále zbyla jen lidská schránka, ve které jsem nepoznal kamaráda, kterého jsem miloval. Po další půlhodině klesání, až v místě, kde již na mne nedosáhnou laviny, padající kamení nebo séraky, nohy vypovídají službu. Kolena jako z vosku povolují a padám do sněhu. Mé plíce se nemohou nadechnout, nervy definitivně vypověděly službu. Potlačovaný proud emocí konečně může ven. Kroutím se v křečích a brečím," popisoval Holeček svou zřejmě nejhorší osobní zkušenost z hor. „Poprvé jsem si uvědomil, že ten nahoře mi daroval další čas na této planetě. Možná jen proto, jelikož si řekl, tak tomuhle dám šanci," poznamenal.

Další den - paradoxně v den Hrubého 58. narozenin - sestoupil český dobrodruh do základního tábora a po dohodě s dalšími českými horolezci se rozhodli uložit svého parťáka k věčnému odpočinku v ledovcové trhlině na úpatí Gašerbrumu. „Zdeněk neuměl stárnout a odešel v plné síle, ve chvíli, před ním stálo ještě mnoho dalších úkolů," dodal Holeček.

Oba horolezci, Hrubý však již in memoriam, byli na víkendovém Mezinárodním festivalu horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují za svůj počin na Talungu oceněni Českým horolezeckým svazem za výstup roku v horách nad 6000 metrů. A Holeček ani přes tragickou zkušenost neopouští myšlenku na dokončení prvovýstupu na Gašerbrum. "Teď s odstupem času vím, že pokud se nepodaří někomu jinému projekt dokončit, tak mou snahou bude vrátit se a dotáhnout předchozí vynaložené úsilí až k vrcholu. Jelikož bezpečně vím, že jinak nedojdu klidného spánku...," uzavřel.

Pavel Novotný, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní