Hlavní obsah

Horolezec Jaroš padesátku slavit nestíhá, dohání manko v přípravě na K2

Praha

„Padesátka na krku? Neřeším, nemám čas," směje se horolezec Radek Jaroš nad datem 29. dubna. Nejúspěšnější český himálajista slaví abrahámoviny právě dnes, místo jubilejního bilancování ale spíš počítá dny do odletu expedice na druhou nejvyšší horu planety K2, která jako poslední schází v jeho sbírce osmitisícových vrcholů.

Foto: archiv Radka Jaroše

Horolezec Radek Jaroš

Článek

Příští týden to budou přesně dva roky, kdy Jaroš vystoupil spolu s Janem Trávníčkem na vrchol třinácté osmitisícovky - Annapúrny. A podle původních plánů měl přijít útok na zkompletování cenné sbírky již minulé léto. Jenže omrzliny prstů na nohách z Annapúrny Jarošovy plány poněkud zkomplikovaly. Výsledkem bylo sedm operací, amputační zákroky na většině prstů a nucené odložení expedice.

Zatím poslední vážná komplikace přišla letos v lednu, kdy si Jaroš musel nechat reoperovat nepovedený zákrok z loňského října. Po další vynucené pauze dobrodruh z Nového Města na Moravě stihl plánované cyklosoustředění v Toskánsku i na Mallorce, kde se mu ale ozvaly další bolístky - třísla a stehno.

„Zřejmě jde o pokračující komplikace po operacích spojené s narušením pohybového stereotypu. Navíc mi u profesora Koláře zjistili, že mám už možná třicet let únavovou zlomeninu bederního obratle, takže řada mých problémů vychází právě od zad. A aby to nebylo úplně jednoduché, tak mi během rekonvalescence ochably svaly na rukou, a když jsem vlétl do tréninku, tak se mi ozvaly karpální tunely. Mám obě zápěstí obstříklá a pravděpodobně mě na podzim čeká další operace. Na nohách je ale všechno v pořádku, tam už by se nic dělat nemělo," líčil Jaroš pro Sport.cz.

Vzpomíná jen s novináři

Aktuální zdravotní potíže proto bere jen jako okrajovou záležitost a intenzivně se soustředí na přípravu expedice na K2. Proto si ani své významné jubileum příliš nepřipouštěl. „Moc to neprožívám. Kamarádi volali a varovali, abych se moc neožral, ale to teď vážně nehrozí. A na nějaké vzpomínání a bilancování nemám čas, ani chuť. Vzpomínám jen při rozhovorech s novináři," smál se Jaroš. „Třeba na to, jak jsem v roce 2011 slavil narozeniny na vrcholu Lhoce. To se přece jen každý rok nepoštěstí," poznamenal.

Do Kárakóramu Jaroš odlétá spolu s Petrem „Miskou" Maškem, Janem „Trávou" Trávníčkem a Martinem Havlenou 2. července, ještě předtím v červnu absolvuje společně s týmem aklimatizační výstup na nejvyšší horu Peru Huascarán (6768 m). „Původně jsme se chtěli aklimatizovat na hoře Muztagh Ata (7546 m, oblast Sin-ťiang na západě Číny), ale bylo by to logisticky tak náročné, že jsme tuto myšlenku zapudili. S aklimatizací na Huascaránu mám zkušenost už z roku 2001, kdy jsem tam byl shodou okolností před expedicí na K2 s běžcem na lyžích Martinem Koukalem," vyprávěl Jaroš.

Pátý pokus

Jarošova cesta za Korunou Himálaje, jak se kompletní sbírce všech osmitisícových vrcholů přezdívá, začala v roce 1998, kdy stál na vrcholu Everestu. A pokud v létě dojde na její konec, stane se patnáctým člověkem na planetě, jemuž se riskantní podnik (a bez použití podpůrného kyslíku) podařil. Současně to bude Jarošův pátý pokus o zdolání vrcholu nejobávanějšího horského obra. „To číslo mě nijak nestraší. Plány jsou jasně dané, podle podmínek půjdeme nahoru buď Česenovým pilířem nebo Abruzziho žebrem. Já tam jedu popáté, Miska počtvrté a spíš jde o to to vylézt, než tam předvádět hrdinské kousky," má jasno Jaroš.

Prvním horolezcem, který zkompletoval elitní sbírku, byl v roce 1986 legendární Reinhold Messner. Nejkratší čas na zdolání všech osmitisícových vrcholů potřebovala legenda polského horolezetcví Jerzy Kukuczka, jemuž stačilo sedm let a jedenáct měsíců.

Jarošovy "osmičky"
1.1998Mount Everest (8 848 m)
2.2002Kančendženga (8 586)
3.2003Broad Peak (8 047)
4.2004Čho Oju (8 201)
5.2004Šiša Pangma (8 046)
6.2005Nanga Parbat (8 125)
7.2008Dhaulágirí (8 167)
8.2008Makálu (8 463)
9.2009Manáslu (8 162)
10.2010Gašerbrum II (8 035)
11.2010Gašerbrum I (8 068)
12.2011Lhoce (8 516)
13.2012Annapúrna (8 091)

Reklama