Horolezec Jaroš padesátku slavit nestíhá, dohání manko v přípravě na K2

Příští týden to budou přesně dva roky, kdy Jaroš vystoupil spolu s Janem Trávníčkem na vrchol třinácté osmitisícovky - Annapúrny. A podle původních plánů měl přijít útok na zkompletování cenné sbírky již minulé léto. Jenže omrzliny prstů na nohách z Annapúrny Jarošovy plány poněkud zkomplikovaly. Výsledkem bylo sedm operací, amputační zákroky na většině prstů a nucené odložení expedice.

Zatím poslední vážná komplikace přišla letos v lednu, kdy si Jaroš musel nechat reoperovat nepovedený zákrok z loňského října. Po další vynucené pauze dobrodruh z Nového Města na Moravě stihl plánované cyklosoustředění v Toskánsku i na Mallorce, kde se mu ale ozvaly další bolístky - třísla a stehno.

„Zřejmě jde o pokračující komplikace po operacích spojené s narušením pohybového stereotypu. Navíc mi u profesora Koláře zjistili, že mám už možná třicet let únavovou zlomeninu bederního obratle, takže řada mých problémů vychází právě od zad. A aby to nebylo úplně jednoduché, tak mi během rekonvalescence ochably svaly na rukou, a když jsem vlétl do tréninku, tak se mi ozvaly karpální tunely. Mám obě zápěstí obstříklá a pravděpodobně mě na podzim čeká další operace. Na nohách je ale všechno v pořádku, tam už by se nic dělat nemělo," líčil Jaroš pro Sport.cz.

Aktuální zdravotní potíže proto bere jen jako okrajovou záležitost a intenzivně se soustředí na přípravu expedice na K2. Proto si ani své významné jubileum příliš nepřipouštěl. „Moc to neprožívám. Kamarádi volali a varovali, abych se moc neožral, ale to teď vážně nehrozí. A na nějaké vzpomínání a bilancování nemám čas, ani chuť. Vzpomínám jen při rozhovorech s novináři," smál se Jaroš. „Třeba na to, jak jsem v roce 2011 slavil narozeniny na vrcholu Lhoce. To se přece jen každý rok nepoštěstí," poznamenal.

Do Kárakóramu Jaroš odlétá spolu s Petrem „Miskou" Maškem, Janem „Trávou" Trávníčkem a Martinem Havlenou 2. července, ještě předtím v červnu absolvuje společně s týmem aklimatizační výstup na nejvyšší horu Peru Huascarán (6768 m). „Původně jsme se chtěli aklimatizovat na hoře Muztagh Ata (7546 m, oblast Sin-ťiang na západě Číny), ale bylo by to logisticky tak náročné, že jsme tuto myšlenku zapudili. S aklimatizací na Huascaránu mám zkušenost už z roku 2001, kdy jsem tam byl shodou okolností před expedicí na K2 s běžcem na lyžích Martinem Koukalem," vyprávěl Jaroš.

Jarošova cesta za Korunou Himálaje, jak se kompletní sbírce všech osmitisícových vrcholů přezdívá, začala v roce 1998, kdy stál na vrcholu Everestu. A pokud v létě dojde na její konec, stane se patnáctým člověkem na planetě, jemuž se riskantní podnik (a bez použití podpůrného kyslíku) podařil. Současně to bude Jarošův pátý pokus o zdolání vrcholu nejobávanějšího horského obra. „To číslo mě nijak nestraší. Plány jsou jasně dané, podle podmínek půjdeme nahoru buď Česenovým pilířem nebo Abruzziho žebrem. Já tam jedu popáté, Miska počtvrté a spíš jde o to to vylézt, než tam předvádět hrdinské kousky," má jasno Jaroš.

Prvním horolezcem, který zkompletoval elitní sbírku, byl v roce 1986 legendární Reinhold Messner. Nejkratší čas na zdolání všech osmitisícových vrcholů potřebovala legenda polského horolezetcví Jerzy Kukuczka, jemuž stačilo sedm let a jedenáct měsíců.