Článek
Pro biatlonisty je samozřejmě klíčová až zimní sezóna, ale dá se výsledek letního světového šampionátu brát jako ujištění, že jste na správné cestě?
Je to určitě takový signál, že směřujeme správným směrem, i když jsme ty závody šli z plného tréninku. Ve štafetě i sprintu jsem na tom byl po fyzické stránce velice slušně, takže to mě tak nějak uklidnilo. Zaplaťpánbůh, že jsem zdravý a můžu trénovat, co je třeba.
O cestě české výpravy na Sibiř se rozhodlo až na poslední chvíli. Chtělo se vám tam?
Když už jsme se rozhodli tam jet, neměl jsem s tím problém. Stejně bychom v tu dobu byli na soustředění v Pokljuce, takže plusem bylo i to, že jsme po dvou týdnech změnili prostředí. Sice jsme tam byli asi o tři dny déle, ale nebylo to špatné. Ten areál je na skoro maximální úrovni, o takové dráze se nám může jen zdát. Je tam dvacet kilometrů asfaltu, cesta asi šest metrů široká. Na trénink super v zimě i v létě, akorát ta dálka je velká…
A k tomu nepříjemní komáři.
Ti nás tam trošku žrali. Já na to naštěstí nejsem háklivý, byli tam jedinci, na které šli víc. Když jsem šel v lese po dešti, tak mě komáři sežrali kvalitně, ale jinak se to dalo přežít.
Ondřej Rybář se po loňské sezóně posunul z kouče mužské reprezentace na pozici šéftrenéra. Změnilo se tím nějak fungování skupiny?
Je to naprosto to samé. Řešil se post hlavního trenéra, ale nic se nezměnilo. Snad jen, že občas přijede o něco později na soustředění, ale když tam je, fungujeme jako vloni.
Ulevilo se vám, že se nemění to, co fungovalo?
My tak byli předběžně domluvení už v zimě, že i kdyby skončil, jeho prioritou bylo zabezpečit tým, abychom měli co nejlepší trenérskou péči, což máme.
Jak to bylo u vás s motivací do tréninku? Jak dlouho vám trvalo, než jste po náročné olympijské sezóně zase získal chuť do další přípravy?
Řekněme ten měsíc, co máme volno, jsem si docela dobře odpočal. Ani fyzicky jsem se necítil, že bych byl nějak hodně unavený. Hlava si odpočine rychle, když je člověk v klidu a nemusí řešit problémy, což se mi relativně daří. V květnu se občas nechce, ale začátkem prázdnin už jsem se docela těšil, až začne soustředění, kde má člověk nějaký režim.
Říkal jste, že jste nemusel řešit problémy. Jak to vypadá s chystanou stavbou domu?
Povolení, abych mohl stavět, bych měl mít za týden. Ale jsou tam trochu jiné komplikace, takže tomu necháme volnější průběh, nějak se to vyvrbí.
Když vidíte, kolik je se stavbou starostí, neříkal jste si, že jste si měl radši pořídit už postavený domek?
To je sice pravda, ale člověk má nějaký sen, chce něco, co si udělá podle svého. Spíš na to prostě nebudeme tak spěchat. Kdybychom na to tlačili, nedělalo by to dobře mně ani Verče. Sám vím, že když mám začít trénovat a pak i závodit, potřebuju čistou hlavu a klid. Takhle by mi pořád šrotovalo v hlavě, jestli se tam něco děje. Asi je dobře, že jsme to odložili.
Ještě zažíváte nějaké dozvuky úspěšné olympiády, nebo už jste stoprocentně koncentrovaný na příští sezónu?
Tím, že jsme byli dlouho pryč, tak se stoprocentně soustředím na trénink. Pokud to není nezbytně nutné, už není správný čas na akce, teď se to chce soustředit na trénink a dávat mu co nejvíc času.
Po olympiádě se hodně řešilo, jak olympijský úspěch nakopne český biatlon. Zaznamenal jste velký boom?
Určitě. Ten zájem je evidentní a hlavně u lidí, kteří biatlon vůbec neznali, změna nastala. Dostal se do povědomí a vidím, že mě lidi poznávají několikanásobně víc než předtím. I když možná předtím mě spíš vůbec nikdo neznal. (úsměv) Ten úspěch i mistrovství světa v Novém Městě na Moravě rok před olympiádou znát jsou.
Bylo lepší, když vás nikdo neznal?
Jak kdy. Někdy, když člověk nemá úplně náladu a musí se zachovat korektně, je to těžké. Má to svá pro i proti. Ale popularita k tomu patří a je třeba si užít, když o vás lidi mají zájem, než aby vás to nějak rozhodilo a otravovalo. Pak už záleží, jak si to každý člověk nastaví.
| Se Soukalovou se změnil v herce |
|---|
| Při natáčení pohádky Anděl Páně dirigoval režisér Jiří Strach na place Ivana Trojana či Kláru Issovou, tentokrát jeho pokyny poslouchali Ondřej Moravec a Gabriela Soukalová. „Jsme amatéři, filmaři s námi musejí mít trpělivost. Pro ně je to asi hodně náročné,“ vyprávěla biatlonistka během přípravy klipu pro svazového partnera Hamé. Reklamu biatlonisté natáčeli už vloni. „Ale teď je to daleko víc hraní,“ srovnával Moravec. „Pro mě to byla nová zkušenost, maximálně jsem si hraní zkusil při besídce ve školce. Nemám umělecké střevo,“ ujišťoval. |
