Hlavní obsah

Střelec Kostelecký před MS přebaluje syna a těší se do Granady. Medaile visí vysoko, tvrdí

Praha

Krásné starosti má před mistrovstvím světa ve španělské Granadě 39letý střelec David Kostelecký. Za asistence tříapůlletého Denise a manželky Lenky, bývalé výborné slovenské brokařky (za svobodna Bartekové), přebaluje a koupá novorozeného syna Alana. Formu má ale olympijský vítěz v trapu z Pekingu a letos bronzový z mistrovství Evropy výbornou.

Foto: Karel Felt, Právo

David Kostelecký.

Článek

Jak se cítí čerstvý dvojnásobný otec?

Báječně! Alan roste, oba jsou s maminkou v pořádku. Narodil se na Alana, tak jsme mu to jméno nechali. Je to nádherné.

Když se narodil Denis, byl jste na závodech Světového poháru v Jižní Americe. Alanův porod jste sledoval osobně?

Kdepak, my jsme s Lenkou v tomhle konzervativní. Když šla Lenka na porodní sál, jeli jsme s Denisem domů a drželi palce. Tři dny, než je pustili z porodnice, jsme za nimi jezdili. Teď už jsme všichni doma a užíváme si.

Přebalujete?

Samozřejmě, to už jsem zvládal u Denise. Tenkrát jsem z toho měl trochu strach. Je to malinké, křehoučké, člověk se bojí, aby tomu neublížil. Teď už jsem mazák a v pohodě i koupu. Denis je z brášky nadšený, chodí se na něj dívat, pořád se ptá. Je to fajn.

Budou to nové naděje české brokové střelby?

To jim přece nemůžu udělat... (smích)

V pátek letíte na mistrovství světa do Granady. Máte formu?

Věřím, že mám. Na domácím šampionátu jsem sice nestřílel, nemělo to smysl, ale absolvoval jsem velký závod v Itálii. I tak jsem pořád myslel na blížící se radostnou událost. Teď už mám hlavu čistou a jsem v pohodě. O víkendu jsem si střelil závod v Trnavě s výsledkem 122 ze 125 v základní části, patnáct, tedy s jednou chybou v semifinále, a se dvěma, tedy čtrnáct ve finále. A vyhrál jsem. Lenka jako bývalá střelkyně naštěstí moje vytížení chápe. Mám prostor na přípravu, i když se méně vyspím, ale malý mi to vynahradí.

Mistrovství světa se střílí až v září. Není to pozdě?

Je to z pohledu střelce hloupý termín. Všechny Světové poháry a mistrovství Evropy byly nacpané v měsíci a půl a pak skoro dva měsíce pauza. Mám pocit, že už je po sezóně, zejména teď, když prší, jako by byl listopad. Ale musíme se přizpůsobit.

Znáte střelnici v Granadě dobře?

Střílel jsem na ní asi čtyřikrát. Dokonce jsem tam vyrovnal absolutní světový rekord 125 bodů. Střelnice je výborná a navíc se střílí na nejlepší terče na světě. Svědčí mi to tam, ale medaile visí hodně vysoko. V Granadě padají nástřely a rekordy. Loni jsem se nedostal do finále na 123 bodů, každá chyba je znát. Ani 124 terčů nemusí na finále stačit, jako letos v Mnichově. Závod máme od pondělí do středy, má být dobré počasí. Jedu se poprat.

Poprvé se bude střílet o účastnická místa pro olympijské Rio...

To mě ze spaní nebudí. K mání budou tři místa, tedy za medaile. Když se to povede, super. Měl bych klid a příští rok mohl pošetřit síly. Uvidíme, ale cítím se opravdu perfektně.

Reklama

Související témata:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články