Článek
V Japonsku jste před týdnem skončila šestá a říkala jste, že na závod s hromadným startem musíte zvolit jinou taktiku. V čem byla změna, že jste v Soulu vyhrála?
Základem bylo získat v bodovaných okruzích jeden bod, protože kdo ho získá, už má prakticky jistotu, že se vejde do desítky, pokud dojede. Bodují se čtvrté, osmé a dvanácté kolo pěti, třemi a jedním bodem. Za to poslední šestnácté, tedy cílové, je pak šedesát, čtyřicet a dvacet bodů. Základní úkol jsem splnila už v první bodovačce.
Rozhodující je ale závěr. Vy jste projela cílem jako první. Jak se závod vyvíjel?
Po osmém kole ujela Claudia Pechsteinová, tak jsem vyrazila za ní. Střídaly jsme se po jednom kole ve vedení a utvořily si náskok. Dvě kola před cílem jsem Claudii ujela, ohlédla jsem se, když měla střídat, ale měla na mne už ztrátu, tak jsem zrychlila a závod vyhrála.
Vaše kamarádka nakonec skončila šestá, co se jí stalo?
Neudržela se mě a třicet metrů před cílem ji předjelo několik soupeřek. Nasbírané body jí stačily na první šestku. Stalo se jí něco podobného, jako mně před týdnem v Obihiru.
Ovlivnil závod v Soulu měkký led?
Tolik ne, ale oproti Obihiru se jelo mnohem pomaleji. Podmínky byly stejné pro všechny. Jiné to bylo v tom, že v Japonsku jsme zkusila ujet sama a první místo jsem neudržela. Stíhací skupina je na tom vždycky lépe. Teď jsme ujely s Claudií ve dvou, což bylo lepší. Závěr jsem si pohlídala.
Došlo k nějakým kolizím?
Několik pádů po kolizích byla v závodě žen i mužů. Nedá se jet tak, že se chumlu a těsným kontaktům úplně vyhnete. Některé závodnice jedou slušně, dají si dopředu ruku a naznačí vám, že jim tam nemůžete vjet. To respektuji. Jsou tam ale i holky, které skáčou, strkají se, vrážejí do druhých. Takové situace jsou nebezpečné a hrozí pádem. Ty pády nevypadají kolikrát moc dobře. My jsme tomu nejhoršímu s Claudií ujely.
Bolí nohy víc po závodě s hromadným startem, než po klasickém, kdy jedete dvě?
Vyjde to nastejno. Tím, že jsme jeli dvě vpředu a já pak sama, dostaly víc zabrat. Navíc jsem měla v nohách i sobotní patnáctistovku a páteční pětku, takže nohy bolí.
Máte za sebou první dva díly seriálu v Obihiru a Soulu, jak jste spokojená s asijským turné?
Hodně, protože jsem jednou vyhrála a dvakrát byla druhá. Na dlouhých tratích vedu Světový pohár i celkově. Pořád se držím v absolutní špičce.
Na co se teď nejvíc těšíte?
Domů! Na dlouhý let a cestování moc ne, ale doma si pár dní odpočinu a jedeme do Berlína, kde seriál Světového poháru pokračuje první prosincový víkend třetím podnikem.
