Článek
Máte radost, jak se daří navázat na minulé úspěchy? Vedle stálic se navíc prosazují i další reprezentanti…
Určitě, naznačilo nám to už poslední soustředění ve Vuokatti. Eva Puskarčíková na tom byla výborně, Michal Krčmář nás v některých závodech porážel. Nějaká očekávání byla, ale realita je asi ještě o něco lepší. Pro nás jen dobře, vždycky je lepší, když může každý závod uspět někdo jiný, než když to táhne jeden člověk.
Vás osobně může stabilita formy také těšit…
Samozřejmě to mohlo být lepší, ale jsem naprosto spokojený. V Östersundu jsem začal problémy s dobíjením, pak pádem, druhým místem… Úplně jsem nezvládl stíhačku, ale od té doby jsem nepokazil závod. Ve sprintu v Pokljuce jsem byl osmnáctý, jenže špička je u nás tak vyrovnaná, že když člověk nedá na střelnici nulu, nemůže myslet na první pětku.
Gabriela Soukalová se po nabitém létě zprvu hledala, vy jste s tím neměl problém?
Léto nebylo z tréninkové stránky ideální, ale věřil jsem, že by to nemělo zanechat stopy třeba horší běžeckou formou, což se potvrdilo. I když ze začátku samozřejmě šel člověk trochu do neznáma, až světáky ukáží, jak je to doopravdy.
Z Pokljuky jste přijel v noci, v pondělí večer jste byl na Sportovci roku. Těšíte na sváteční pohodu?
Hlavně na to, že konečně budu na jednom místě. (úsměv) Ale nebude to na dlouho, 27. prosince jedu exhibici na stadiónu Schalke, odsud rovnou do Val di Fiemme, i když tam zatím v téhle kruté zimě stejně není sníh…
Jak se těšíte na tradičně bouřlivou atmosféru na Schalke?
Těším se, takovou atmosféru člověk jinde nezažije. I když samotný závod je snad těžší než svěťák. Dvakrát osm kilometrů v takovém tempu… Ale aspoň si člověk vyzkouší střelbu pod tlakem, který není snad ani na olympiádě. Je dobré se maličko vystresovat.
