Rubriky:

Ostatní

Střelec Jeřábek získal po deseti letech velkou medaili a trefil olympijské Rio

12. srpna 2015 18:38 - Praha

Dvaačtyřicetiletý střelec Tomáš Jeřábek ve středu vystřílel na Světovém poháru v Gabale v libovolné malorážce 60 ran vleže bronzovou medaili a vybojoval účastnické místo na olympiádě v Riu. „Už jsem něco takového ani nečekal,“ přiznal v rozhovoru pro Sport.cz a Právo.

 

Archiv Práva

Jak závod probíhal z vašeho pohledu?

Byly perfektní podmínky, bezvětří. Byl jsem úplně v klidu. Říkal jsem si, že v tomhle závodě jde o olympiádu, a když se to nepovede, tak další velký bude až za dva roky. To už třeba nebudu střílet. Už jsem přeci jenom starší, tak jsem si nepřipouštěl nervy, že musím. Užíval jsem si to, a ono mi to tam padalo, pěkné desítky, takže to na finále vyšlo. Dokonce jsem postoupil jako třetí, ale ve finále se všechno maže a jede se od nuly, přičemž ti, kteří dají nejhorší ránu, po třetí sérii postupně vypadávají.

Ani ve finále to nebyly nervy?

Nezačal jsem ho nejlépe, ale postupně mi začaly padat vysoké desítky. První vypadl Angličan Parr a my jsme se s Dánem Grimmelem dozvěděli, že už máme účastnické místo pro olympiádu, protože další ho měli. Potom už se střílelo jen o medaile, bylo to klidnější. Střílel jsem dobře, takže když to vypadalo, že další na řadě budu já, posunul jsem se nahoru, až z toho bylo třetí místo.

Co pro vás tenhle úspěch znamená?

Moc si ho cením, vždyť poslední velkou medaili jsem udělal před deseti lety v Miláně, kde jsem skončil ve Světovém poháru druhý, dva roky před tím jsem závod Světového poháru vyhrál a tenkrát jsem si vystřílelo místo pro olympijské Atény. O čtyři roky později jsem střílel i v Pekingu. Přiznám se, že to je zvláštní pocit. Třeba rychlopalník Martin Strnad nebo skeetař Honza Sychra jsou v absolutní světové špičce a na účastnické místo ještě nedosáhli. Já měl i kus štěstí, které ke střelbě patří. Upřímně, něco takového, co se mi podařilo v Gabale, už jsem nečekal.

Druhý skončil Matt Emmons. Mluvili jste spolu?

Samozřejmě, hlavně po závodě jsme si gratulovali. Před závodem se každý koncentruje, není prostor ani nálada na nějaké povídání. Matt je skvělý kluk a vídáme se pořád v šatně, vždyť trénuje v Plzni jako já.

Berete olympijskou výzvu jako prodloužení kariéry?

No... Na půl už dělám trenéra, takže se nevěnuji jen sobě, což není ideální. A účastnické místo je pro Česko, nikoliv na jméno Jeřábek.

Místo je sice pro Česko, ale předpokládám, že se o Rio poperete...

Tak to určitě! Na ty předchozí dvě olympiády jsem si také místo vystřílel. Když ho střelec vybojuje, ukáže tím, že na to má. Ale neberu to automaticky. Když se zvedne výkonnost jiných kluků a budou lepší, tak bych asi nejel, ale bojovat budu. Samozřejmě to bude znamenat i přidat v tréninku. U malorážky vleže je výhoda, že ji můžete střílet dlouho, dokud vidíte a netřesou se vám ruce.

V Riu byste mohl střílet i malorážku 3x40 ran a vzduchovku. Pustíte se i do nich?

Ne, ne... Jsem po dvou operacích páteře, disciplíny, při nichž se stojí, pro mne už vůbec nepřipadají v úvahu. Několik let už se specializuji jen na šedesát ran vleže, ale dokážu se na vrcholný závod připravit.

Karel Felt, Právo

Zrušit