Diskvalifikace, neštěstí, věštba. A teď výhra ve Velké! Skoro filmový příběh věřícího žokeje

„Je to super, bomba," halekal už ze sedla desetiletého valacha Nikase. Mohl bez obav, žádné pochybnosti jako před sedmi lety, kdy proběhl cílem první s běloušem Amant Grisem před klisnou Sixteen. Ale chyba na trati - špatně objetý točný bod - mu tehdy přinesla diskvalifikaci po pár minutách v cíli. Dva roky nato spolu skončili „jen" druzí. Až teď s Nikasem... „Pořád jsem se bál, že se probudím, že to není pravda," pravil vítěz. Na 13. pokus mu to ve Velké vyšlo, v jednačtyřiceti.

Ví, jaké je to kráčet se sedlem z koně, který pod ním ve Velké zahynul. Cieszymir v roce 2007 na Taxisu, Shirley 2009 na velké vodě... Opakovaně měl nakročeno do jezdecké penze. Vždy si to rozmyslel. I letos. „Zásluhou manželky (Jany), říkala, ať to nechám až po Velké," smál se Stromský a děkoval i faráři Alfrédu Volnému ze Štěpánkovic na Opavsku. „Jsem věřící. Vždy, když se nedařilo, dal mi požehnání," pravil vítěz.

A připomínal po boji i dávnou věštbu. „To mi předpověděli, že vyhraju Velkou v nepovedené sezóně. A tahle zatím fakt stála za prd." Příběh takřka filmový...

S Nikasem odstartovali s kurzem pro adepta na střed pole - 17:1. Před cílovou rovinou se ovšem vynořili na špici. A rekordně zvládli 6900 m dlouhý dostih. Časem 8:55,29 dvojice překonala maximum Sixteen z pro Stromského krutého závodu v roce 2008 (8:58,49). Až za nimi skončil Ribelino s žokejem Kašným, ale i favorizovaní Zarif (ž. Bartoš), Universe of Gracie s vítězem předešlých tří ročníků Faltejskem a Rabbit Well (ž. Váňa ml.).

„Přeju mu to, zaslouží si to, patří mezi pět nejlepších domácích žokejů. A máme ho tak ještě tři další roky v sedle," říkal na Stromského adresu Josef Váňa starší. Sám tentokrát chyběl v roli žokeje. Toho, kdo přitahuje pozornost. Pod mdle hřejícím říjnovým sluncem poněkud prokřehlý třicetitisícový dav rozpálil někdo jiný - nečekaný vítěz.

„Věděli jsme, že to v Nikasovi je, předloni tu byl druhý (za Orphee des Blins)," podotkl trenér Stanislav Popelka, pokračovatel rodinné tradice z Hvozdu na Prostějovsku. Jeho kůň se stal vítězem v roce „nula" poté, co skončila éra Tiumena i Orphee. Vyhrál i proto, že se mu vyhnula dramata na překážkách... Doběhlo jen jedenáct z 22 aktérů.

Pareto (Rigo) a Nebrius (Kocman) končili na Taxisu, na záludné „šestce" kandidát na přední pozice Al Jaz (Sovka) i další. Bulhar Ferhanov dlouho visel na krku hnědáka Gaunera Danona, do sedla zpět už se ale nevyšvihl. Ryzák Peintre Abstrait se hrozivě srazil s jedním z volných koní, vypadalo to hrozivě. Oficiálně ale žádné vážné zranění koně nebylo oznámeno. Byli problémem četní cizinci neznalí tratě? „Jeli výborní žokejové, třeba vítěz meranského Gran Premia Chan a další. Někdy to tak prostě dopadne," usoudil Váňa.

Volně pobíhající koně bez žokejů byli značným úskalím pro zbytek pole. „Ale Nikas skákal skvěle, vše zvládl," liboval si Stromský a přiznal, že stále těžce nese nešťastné konce s Amant Grisem, kterého má často před očima, s dětmi za ním stále chodí. „Mrzí mě, že mezi vítězi nebude zapsaný, zasloužil si to. Ale když děláte tohle povolání, musíte to hodit za hlavu a jet dál."

To učinil a podruhé byl v cíli Velké na první pozici. Teď už jako vítěz.