Hlavní obsah

Mám splněno, hlásila po skvělé pětce Sáblíková

Salt Lake City

Před odletem do zámoří projevila Martina Sáblíková obavu, že by mohla v Salt Lake City přijít o svůj světový rekord na pět kilometrů, který má hodnotu 6:42,66 minuty. V noci z pátku na sobotu však svoje soupeřky v závodě Světového poháru doslova rozdrtila. Zajela čas 6:47,42, druhé Nataliji Voroninové z Ruska nadělila téměř šest sekund a svojí podle výsledků největší momentální soupeřce Irene Schoutenové z Nizozemska v přímém souboji dokonce necelých třináct sekund, což je okolo 150 metrů. Po dvou ze šesti závodů seriálu už vede o padesát bodů. V telefonickém rozhovoru přes oceán byla v jejím hlase znát velká únava, ale i spokojenost...

Foto: Rick Bowmer, ČTK/AP

Martina Sáblíková po vítězství na trati 5 tisíc metrů.

Článek

Páteční závod na pět kilometrů jste vyhrála s velikým náskokem. Při tom jste se bála o svůj vlastní světový rekord. Opravdu ho mohla některá ze soupeřek ohrozit?

Skutečně jsem se o rekord obávala. Nikdy nevíte, jak závod které soupeřce sedne. Nakonec to všechno dobře dopadlo i z pohledu rekordu, který odolal. Vyhrála jsem a mám, stejně jako v Calgary po trojce, splněn hlavní cíl tohoto závodu.

Soupeřkám jste ujela, ale rekord jste sama neohrozila. Byl tak těžký led?

Jak se to vezme, ale asi ano. Soupeřky začaly kolo třeba za dvaatřicet sekund a končily na pětatřiceti sekundách. Ale i tak tu padlo několik národních rekordů. Je tady hodně dobrých závodnic. Sama jsem měla problém, abych kola udržela na dvaatřiceti sekundách. Můj čas 6:47,42 je dobrý, jsem spokojená.

Po Calgary jste mluvila o Nizozemce Schoutenové jako o momentálně největší soupeřce. Přitom jste ji porazila o propastných třináct sekund. Překvapilo vás to?

Docela ano. Na trojce vypadala opravdu hodně dobře. Těch třináct sekund z pětky je opravdu hodně, nějakých sto padesát metrů. Myslela jsem si, že se mě udrží mnohem déle. Byla jsem překvapená, když jsem ji při neviděla. Nejprve jsem si říkala, že má asi taktiku zrychlovat postupně, ale ona zůstávala za mnou. Petr Novák na mne křičel, že jí ujíždím. Viděla jsem časy, které jí ukazovali. Rozdíl byl brzy deset metrů na jedno kolo.

To už je pomalu na předjetí o jeden ovál...

Až takové to nebylo, ale rozdíl byl pro mne nečekaně velký.

Dva starty na dlouhých tratích, dvě vítězství a padesátibodový náskok. S tím jste určitě spokojená. Desáté celkové vítězství se hodně přiblížilo...

Spokojená jsem. Povedlo se mi to, co jsem chtěla, ale konec je pořád ještě hodně a hodně daleko.

V sobotu vás čeká patnáctistovka, v neděli kilometr a závod s hromadným startem, jak budete setřásat únavu?

Hodně obtížně. Po pětce nohy pořádně bolí, určitě je budu cítit i při zbývajících závodech. V Calgary jsem zajela po trojce patnáctistovku docela dobře. Teď na ty zbývající závody rozhodně nemyslím. Nervózní jsem před trojkou a hlavně pětkou, tedy svými hlavními tratěmi. Pojedu tak, abych zajela co nejlépe, ale nemusím se stresovat, když to nevyjde tak to nevyjde. Mám splněno.

Reklama

Související témata: