Hlavní obsah

Čeká se další třaskavá zpráva. Systém boje s dopingem úplně nefunguje, říká právník Šťovíček

Michal OsobaPrávo

V noci na čtvrtek neměla řada sportovních funkcionářů lehké spaní. A bude možná ještě hůř. Antidopingová agentura WADA dnes zveřejní druhou část své zprávy, která má přidat další závažná odhalení. Zákulisí současné krize, která postihla zatím zejména atletiku, odhaluje renomovaný sportovní právník a nový člen mezinárodní arbitráže CAS Jan Šťovíček.

Foto: archiv Jana Šťovíčka

Právník Jan Šťovíček.

Článek

Co osobně čekáte od druhé zprávy? Spekuluje se o ještě větším provázání atletických funkcionářů s dopingem a korupcí, odhalení nekalých praktik v Keni…

Konkrétní zprávy nemám, ale ony už nějaké informace postupně vylézají, třeba kolik mladých sportovců v Rusku dopovalo, což je příšerné. Ale zatím to padlo na atletiku a na Rusko, třeba z té zprávy vylezou problémy jiné země, jiného sportu. Je mi atletiky trochu líto, že to odnesla, jestli to bylo možné v ní a v tak velké zemi jako Rusko, mohlo se to samé dít i jinde.

Jak složité je dostat se ke všem podkladům, když první zpráva ukazovala, že napojení státu na organizovaný doping neslo v Rusku znaky mafiánských struktur?

Je to velice těžké. Pokud je nějaká mafie zapojená i do státních struktur, jak to tady vypadalo, asi vyšetřování vyžadovalo velkou osobní odvahu. Byla řada podkladů, které sehnali z laboratoří, testů ze zahraničí, ale spousta důkazů asi byla zničená. Na druhou stranu, jak znám Richarda McLarena (jeden z trojice nezávislých vyšetřovatelů WADA), je to právník, který by se zprávou nevystoupil, kdyby neměl pevné důkazy.

Není špatnou vizitkou WADA, že s odhaleními začala média, konkrétně stanice ARD?

Je nejasné, jestli iniciativu vznesla WADA sama, nebo až na základě dokumentů v ARD. Pak by to znamenalo, že WADA zaspala a bylo by to hrozně špatně. Ono je vůbec chyba, že dovolila, aby se ten systém vyvinul, tam měla být mnohem důslednější kontrola.

Na základě první zprávy bylo Rusko dočasně vyloučeno z IAAF. Je to právně obhajitelný krok?

Princip kolektivní viny je z právního hlediska velmi problematický. Doping nebo zapojení do systému je třeba dokázat individuálně. Když zakážete všem atletům start, budou podávat žaloby. Nepochybně tam jsou čistí sportovci, můžeme spekulovat, kolik jich je. Ale jedním z principů boje proti dopingu je, aby byli čistí sportovci ochráněni. Myslím, že v dnešním právním prostředí ten princip aplikovat nejde. Chce to vzít jednoho sportovce i funkcionáře po druhém, co na něj máme, dát mu možnost obhajoby a buď odsoudit, nebo zprostit. Bude to zdlouhavé, ale samozřejmě se to musí stihnout do olympiády.

Překvapilo vás, že Rusové přijali trest pokorně? Skoro se zdá jako by nepochybovali, že do Ria pojedou, i když tomu třeba šéf evropské atletiky Hansen nevěří.

Myslím, že pro ně to nakonec je přijatelné opatření, protože zůstávají otevřená vrátka, aby na olympiádu skutečně jeli. Dostali velmi přesné instrukce a podmínky, co udělat: vyčistit antidopingovou laboratoř, vytvořit novou agenturu, vyměnit a potrestat funkcionáře… To jsou všechno kroky, které se za půl roku dají udělat a oni vědí, že když přijdou na jaře, ukážou IAAF a MOV, že udělali všechno potřebné, zřejmě dostanou zelenou. Samozřejmě, kdyby ruští sportovci na olympiádě chyběli, bylo by to velké ochuzení.

Stejný trest dostali po sérii prohřešků bulharští vzpěrači, ti naopak už avizovali žalobu k arbitráži CAS. Půjde o precedens?

Určitě. Vidíte, že reakce je tam úplně jiná, Bulhaři asi cítí, že nejsou v takové pozici jako Rusové a šance, že by zákaz byl zrušen, není moc velká. Je to dané i politicky, Rusko je samozřejmě obrovská mocnost a Vladimir Putin má velký vliv v MOV i mezinárodní sportovní politice obecně. Bulhaři to musí zkusit právní cestou a já myslím, že princip kolektivní viny je věc velice snadno napadnutelná, docela bych jim dával šanci na úspěch.

Má CAS právo rozhodovat ve všech sportovních kauzách?

Drtivá většina sportovních federací ji uznává, mají zájem, aby pod CAS a Mezinárodní olympijský výbor spadaly. Nepodřídilo se jich jen málo.

I předseda MOV Thomas Bach se na zasedání v Praze vyjádřil pro to, aby se pravomoci CAS ještě zvýšily i v boji proti dopingu.

Je to velké téma. I ta ruská dopingová kauza ukázala, že současný systém boje s dopingem úplně nefunguje, stejně tak v souvislosti s případem rychlobruslařky Claudie Pechsteinové, která teď v Německu vyhrává svůj dopingový případ, přestože se zdálo, že je odsouzená. Systém, jak byl nastaven před třiceti lety, nefunguje úplně dobře. Proto Thomas Bach jako vzdělaný právník chce udělat reformu CAS, aby jako jediná instituce soudila dopingové případy a byla úplně nezávislá i na WADA. Myslím, že je to správně, i když je to velká revoluce, která bude trvat.

Jak se člověk stane soudcem CAS? Vy jste jím oficiálně od letošního ledna…

Základní kritéria jsou právnické vzdělání a schopnost mluvit více jazyky. Ale hlavně musí být člověk uznán samotným CAS za tak významného právníka, aby ho jmenovali. Zásadní jsou nějaká doporučení a já měl to štěstí, že mě podpořily Mezinárodní automobilová federace, Mezinárodní motocyklová federace i Český olympijský výbor, jehož diplomacie zapracovala, protože zástupci ČOV Jiří Kejval i Roman Kumpošt mají v MOV velmi dobrou pozici.

Jak se pak vybírají rozhodci pro konkrétní kauzy?

Je seznam rozhodců, každá ze dvou stran sporu si vybere jednoho a sekretariát CAS toho třetího. Měly by to být vždy tři nezávislé osoby.

U formule 1 ho měli za asistenta
Strmá kariéra Jana Štovíčka vzbuzovala u výrazně zkušenějších právníků údiv a zprvu i nedůvěru. Aby někdo ve třiceti letech rozhodoval spletité kauzy formule 1? To byla rarita. „Když jsem poprvé přijel rozhodovat k soudu FIA a jednalo se zrovna o případ z F1, disciplinární prohřešek Jensona Buttona, nikdo nechtěl věřit, že jsem tím novým soudcem. Všichni mysleli, že jsem nějaký asistent, protože druhému nejmladšímu soudci bylo asi o pětatřicet let víc,“ vypráví Šťovíček s úsměvem.Respekt si vydobyl rychle. „Během jednoho dvou případů musíte ukázat, že na to máte kapacitu a pak už pokračujete v kariéře. Důležitá je znalost jazyků a mě to bavilo. Výhoda českého soudce je, že nemáme vlastníka týmu ani jezdce, takže je úplně nezávislá osoba,“ říká.

Reklama

Související témata: