Článek
V poslední nedělní rozjížďce na tři kilometry jste jela se svojí největší soupeřkou v boji o celkové prvenství ve Světovém poháru Ruskou Voroninovou. Ujela jste jí ale velice rychle. Byla to součást taktiky?
Nečekala jsem, že závod bude mít tak hladký průběh a vyhraji s takovou převahou. Jelo se mi moc hezky.
Měla jste v hlavě, že můžete vyhrát už celý seriál?
Přiznám se, že neměla. Na těžkém ledu jsem zajela super čas 4:00,08. Vyhrála jsem před Wüstovou o víc než čtyři sekundy. Až když mi volali novináři, tak jsem si uvědomila, že jsem seriál Světového poháru vyhrála podesáté v řadě. Je to prima pocit.
Na finále do Heerenveenu už byste vlastně jet nemusela...
(smích) Teoreticky ne, ale nebylo by hezké tam jako vítězka nestartovat. Pojedu, ale mohu jet v pohodě.
Deset vítězství v seriálu Světového poháru, celkem dvaačtyřicet výher v jednotlivých závodech a letos na dlouhých tratích bez porážky. Vypadá to, jako by letošní triumf byl nejsnadnější. Je to tak?
Může to tak vypadat, ale ani zdaleka není. Každý závod je hrozně těžký fyzicky i psychicky. Nerozlišuju, který závod byl snadnější, který těžší. Důležitý je konec, a ten je dobrý.
Dostane v dalších týdnech už přednost kolo, když se olympijské Rio blíží?
Ještě ne. Za čtrnáct dní mě čeká mistrovství světa na jednotlivých tratích. Chtěla bych si z něj odvézt alespoň dvě medaile, takže se na něj připravím co nejlépe. Sezóna bude ještě pokračovat - finále Světového poháru a světový šampionát ve čtyřboji, pak se uvidí. Podle situace se v březnu už víc budu věnovat kolu.
