Hlavní obsah

Chci získat z mistrovství světa medaile, ale už mi občas hrabe z kola, přiznala Sáblíková

Karel FeltSport.czPrávo

Dvě zlaté medaile - na tři a pět kilometrů - bude Martina Sáblíková obhajovat na nadcházejícím mistrovství světa na jednotlivých tratích v ruské Kolomně. Ve čtvrtek jede trojku, v pátek pětku, v sobotu ji čeká týmový závod, v neděli patnáctistovka a na závěr závod s hromadným startem. A to už se jí do hlavy vkrádají stále víc myšlenky na olympijské Rio, kde bude závodit na kole.

Foto: Vegard Wivestad Grott, ČTK/AP

Martina Sablíková se raduje z triumfu na tříkilometrové trati ve Stavangeru.

Článek

Jak se cítíte před obhajobou dvou zlatých medailí?

Vždycky je to náročné hlavně psychicky, když máte obhajovat nějaký úspěch, natož dvě zlaté medaile na mistrovství světa. Cítím se ale v pohodě a na místním ledě se mi jezdí dobře.

Takže forma odpovídá očekávanému útoku na tři medaile, včetně patnáctistovky?

Trenér Novák mě připravuje dobře už víc než deset let. Formu umí správně načasovat. Podstatné ale bude, co předvedu v závodech, jak ji prodám. Soupeřky se na mne chystají.

Začínáte dvěma nejdelšími tratěmi. Není to svým způsobem nespravedlivé, že ve čtvrtek jedete trojku, v pátek pětku a patnáctistovku až v neděli?

Nespravedlivé... Svým způsobem ano, protože ať děláte cokoliv, tělo si i druhý den ty tři kilometry pamatuje a záleží, kolik vám toho pak dovolí na pětce. Ale tak to zkrátka je. Loni v Heerenveenu jsem obě nejdelší tratě zvládla na zlato. Samozřejmě jsem ty dva závody cítila při dalších startech. Těžší to mám v tom, že třeba nizozemské závodnice se tu specializují na pětku a trojku nepojedou. Ty budou v určité výhodě. Je na mně, abych si s tím poradila.

Co zbývající tratě?

Uvidíme, jak na tom budu fyzicky a psychicky. Loni mi k bronzu na kilometru chybělo pět setin sekundy. Letos jsem poslední závod na patnáctistovce při Světovém poháru vyhrála... Ale se svěťákem se šampionát nedá srovnat, tam je jiný program a jen jedna dlouhá trať. Pojedu jako vždy naplno, ovšem proti specialistkám, které budou mít v nohách třeba jen sobotní kilometr. Samozřejmě chci být platná i v týmové soutěži, už kvůli děvčatům. Do žádných prognóz se proto nepouštím.

Cítíte ještě po těch letech nějakou předstartovní nervozitu?

Tu cítím vždycky, jinak to být nemůže. Nervózní jsem před každým závodem, ať to je pětistovka v Inzellu na závodech před sezónou, nebo trojka na mistrovství světa. Před ní je nervozita pochopitelně větší.

Blíží se konec rychlobruslařské sezóny a začátek té letní, jejímž vrcholem bude olympijské Rio. Už se pomalu vkrádá do hlavy?

Až moc! Kolo mám v hlavě čím dál víc. Říkám si, že bych na něm měla sedět co nejčastěji. Už mi z toho občas hrabe, ale musím to zvládnout. Kromě Kolomny mne první březnový týden čeká mistrovství světa ve čtyřboji v Berlíně a o týden později finále Světového poháru v Heerenveenu. Dlouhé tratě jsem sice už vyhrála podesáté v řadě, ale nemohu si dovolit udělat ostudu. Věřím, že to všechnu zvládnu hlavně v hlavě.

Reklama