Článek
„Skončil jsem o místo a pár sekund za ním, to mě hodně mrzí. Je co dohánět,“ na oko se mračil Krpálek po prohraném minisouboji. „Nám to bylo víceméně jedno, ale když jsem viděl výsledky, tak se mi trenér začal vysmívat. To mě trochu štve,“ šklebil se judista.
Chyběla technika
Po svém triumfu v Riu Krpálek přestoupil do nejtěžší kategorie bez rozdílu vah a svojí hmotností už překročil 115 kg. A podle názoru soupeřů, mezi nimiž byla třeba biatlonistka Veronika Vítková či kanoista Stanislav Ježek, mu právě nabraná kila na sjezdovce pomáhala.
„Stěžovali si, že jsem je díky tomu porazil,“ culil se Krpálek. „Není to jen o kilech, ale hlavně o technice. A ta mi chybí,“ uznal.
Mnohem častěji než sjezdovky totiž využívá skialpy. „Byl jsem na nich tuhle zimu asi čtyřikrát, dvakrát i na noční výšlap, což bylo super,“ pochvaluje si šestadvacetiletý judista. „Máme to v rámci tréninku. Vydáme se na hory a jdeme na skialpy nebo běžky,“ líčí Krpálek, jehož příští týden čeká v Turecku druhý turnaj po změně kategorie.
