Rubriky:

Ostatní

Hrál s Voráčkem, Sobotkou či Neuvirthem. Hokeji dal ale sbohem, teď je mlátičkou v kleci

19. června 2017 10:26 - Praha

Adrenalin na pražské Náplavce zažily o víkendu stovky lidí. Na dohled Hradčany a oktagon pro bojovníky pár metrů od Vltavy. To jako kulisa finále mistrovství republiky v MMA, které pořádala organizace GCF. Součástí šampionátu byly také dva profesionální zápasy. Do jednoho se postavil i Miroslav Brož, bývalý hokejový juniorský reprezentant, který před lety hrál také s Vladimírem Sobotkou i Jakubem Voráčkem. V sobotu změřil síly s Edgarasem Banikonisem z Litvy. Osmadvacetiletý Čech nakonec slavil výhru, i když pár ran schytal.

 

czechfighters.cz

Čtvrtý zápas mezi profesionály, čtvrtá výhra, jde vše v kariéře bojovníka podle vašich představ?

Všechna tři kola jsem vyhrál, ale chtěl jsem víc. Trefoval jsem ho. On mě taky, ale to mi nic nedělalo. Měl jsem dělat větší kombinace, pak jsem ho asi sedmkrát kopnul, všechno to sežral. Potom jsem chytnul takový svůj drajf, jedu přestřelku a baví mě to.

To je pravda, vy jste se v kleci během zápasu i hecovali...

Já tohle dělám hodně. Svoje jsem si sežral, ale nic mi to nedělalo. Když jsem ho trefil já, tak se mu do toho pak nechtělo. Ve třetím kole to byla štípaná, věděl jsem, že mě nesestřelí.

Takže show pro diváky?

Určitě. Dřív to byly ještě větší přestřelky, teď už hodně poslouchám trenéra.

Do posledních zápasů jste nešel úplně zdravý, co se stalo?

Před Olomoucí jsem měl otravu krve, další zápas jsem šel na antibiotikách a minulý týden mi píchali penicilin, protože jsem dostal streptokoka, měl jsem angínu. Šel jsem ale do toho naplno, jenže takový věci třeba dvacet procent vezmou, ale moje největší zbraní je srdce, já bych tam chcípnul.

Je srdce MMA větší než to hokejové? Před bojovými sporty jste hrál i hokej a byl jste také brankář v juniorské reprezentaci.

Nebudu říkat, že jsem byl šikovný, ale já byl obrovský dříč. To kluci určitě potvrdí. Hrál jsem s Vláďou Sobotkou, s Michalem Neuvirthem jsem objezdil reprezentační srazy.

Hrál jste ve Slavii, v Hradci Králové. Proč jste s hokejem v roce 2010 skončil?

Já na to neměl hlavu. Já byl perfektní na tréninku, přišel zápas a já to bral jako velkou zodpovědnost za kluky. Na MMA mě baví víc, že jsem sám za sebe. Když jsme hráli na Memoriálu Ivana Hlinky, trenér mi řekl, že budu chytat s Kanadou. Stáli jsme na modré čáře, já se rozhlížel a říkal si, co tady dělám. Hrál proti nám třeba Jonathan Toews. Za nás Frolík, Kuba Voráček. Dostal jsem tři góly a jen si pamatuju, že v televizi řekli, že Brož stihl odjet z brány tak rychle, že ho nestihly zabrat ani kamery.

Můžete porovnat hokejové tréninky s MMA?

To nejde! MMA je mnohem těžší. Možná letní příprava v hokeji se může rovnat. Hokej je taková hra.

Mezi profesionály máte za sebou čtyři zápasy a čtyři výhry. Kdy bude další bitva? Jste na seznamu bojovníků na 12. října pro Night of the Legends.

GCF (Gladiators Championship Fighting) je pro mě hlavní priorita, tam jsem dostal šanci zápasit. Tahle organizace má u nás tradici. Procházka, Pešta, Kincl. Všichni mají pásy GCF. Je to organizace, která je mezi 35 nejváženějšími na světě, takže pro mě je GCF priorita číslo jedna. Michal Hamršmíd mi dal šanci mezi profíky.

Je pro vás MMA koníček, práce, životní styl?

Mě to strašně baví. Já jsem jinak hokejový trenér, mám na starosti děti, dělám pro Český svaz ledního hokeje. Musím poděkovat Radku Tóthovi, který mě jako trenéra vychoval a dal mi šanci.

Takže tím pádem váš život je permanentní trénink, ne?

V pět ráno vstanu, od šesti mám led s dětmi, pak mám box. Jedu domů, najím se, na chvíli si lehnu. Pak jedu na hokej, odtrénuji děti. Následuje můj druhý trénink. Někdy tam mám ještě něco i potom. Domů přijedu mezi devátou, desátou večer. Takhle vypadá můj týden od pondělí do pátku. Ve své přípravě jsem měl za sedm týdnů sedmdesát tréninků MMA. Víkendy mám volný na regeneraci. Tohle je teď můj životní styl.

lik, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Ostatní

Filtr článků - Ostatní