Hlavní obsah

Čech myslel, že vyhrál, pak neměl daleko k slzám. Během sekundy mu ukradli sen

Praha

Zklamání, kde nebylo daleko k slzám. Rval se, ale jedna sekunda mu pocuchala svět. Věřil, že jeho ruku zvedne rozhodčí na znamení vítězství, ale nestalo se. Boxer Štěpán Horváth prohrál v Čeljabinsku, radoval se Magomed Kurbanov. Body rozhodčí rozdělili takto: 111:116, 112:115 a 113:115. Reakce českého sportovce, kterému se tak vzdálil zápas o titul mistra světa organizace WBO? „Jsem přesvědčený, že jsem zápas vyhrál,“ řekl se smutkem v hlase pro Sport.cz.

Foto: Sport.cz

Štěpán Horváth zažil zklamání po sobotním duelu v Rusku. Co bude dále s jeho kariérou?

Článek

Viděl jste už zápas ze záznamu?

Ještě ne, vrátili jsme se v neděli, dneska ještě odpočívám, celý tělo mě bolí. Až se na to podívám, určitě tam nějaké věci uvidím, ale první pocit, který jsem měl v ringu, tak jsem přesvědčený, že jsem byl lepší. Nechápu to.

Byl jste na půdě soupeře ...

Někde v hlavě mám zafixováno, že na soupeřově půdě a ještě v Rusku, to je těžké, ale když za vámi chodí fanoušci a vidí to jinak... Někteří ruští mi i psali a děkovali za krásný souboj. To je pak divný. I on (Kurbanov) na sociálních sítích zveřejnil něco ve stylu, že se omlouvá.

Že se stydí za verdikt rozhodčích?

Tohle úplně nechci říkat. On se připravoval stejně jako já. Měl za sebou domácí prostředí, což vždycky nahrává do noty, ale ten večer jsem vyhrál já, byl to můj večer. Vzali mi ho, to mě strašně mrzí. Na tuhle příležitost jsem čekal dvacet let.

Když rozhodčí zvedl ruku soupeři, jaká byla vaše první myšlenka?

Bylo mi do breku, že jsem to nedokázal. Já byl přesvědčený, že jsem udělal maximum i po psychické stránce, protože v Rusku bylo hodně negativní prostředí.

Co tím přesně myslíte?

Všechno, celkově. Tam byla tak negativní energie, poprvé v životě jsem se domů těšil jako malý kluk. Rusko je odlišný národ, to se nedá popsat. Navíc daleký Čeljabinsk, to je Kladno sedmdesátých let minulého století. Tam se zastavil čas, všude kontroly, hodně lidí, na cestě jsme byli třicet hodin. Troufám si říct, že to byla jejich práce. Nazpátek jsme měli opět problém, změnili nám let a ani nedali vědět. Myslel jsem, že jsou velcí sportovci, ale bylo to hrozné zklamání.

Byla to podle vás taktika, aby vám nedopřáli klid na zápas?

Jasně. Všude bylo strašně lidí, neměl jsem klid, šatna byla narvaná, každý mě pořád kontroloval. Když jsem jel lapy před zápasem, natáčeli mě. Určitě to byl nějaký Rusák, který to dal soupeři. Navíc se s nimi nedomluvíte, nechtějí mluvit anglicky.

Prožíváte zklamání, co bude dále?

Musím v sobě najít motivaci. Nejsem tam, kde jsem chtěl být. Zatím nevím, co bude, ale tenhle zápas mi měl něco ukázat. Nemyslím to špatně, ale ten kluk nedopadne dobře. V kariéře, jak rychle vylítnul, tak rychle zhasne. On není takový borec, nemá na to.

Co podat protest?

To je těžký, organizace jsou jeden velký byznys. Ruský promotér má velkou sílu, je to obří trh. Do očí jsem mu řekl, že jsem vyhrál, sklopil oči a odešel.

Lámete hůl nad kariérou?

Byl jsem na vítězné vlně, cítil jsem se skvěle. Sobotní výsledek není zpátečka, ale musím se zastavit a popřemýšlet o všem.

Takže nechcete ukončit kariéru?

Ne. Já nemůžu. Já nevěřím, že to nedokážu. Kdybych dostal jako kůň, tak skončím, sklopím hlavu a řeknu ok, je to jiný svět. Dobrý, děkuju, ale já to nemůžu udělat, když vím, že na to mám.

Vyčítal byste si to za pár let?

Přesně. Ten zápas je minulost, chci jít dál. Každá prohra bolí, ale ta vnitřní ještě víc. V tu chvíli je svět nespravedlivý. Já hodně pracuju i na mentální přípravě, kterou si vedu sám. Když jsem šel do posledního kola, promlouval jsem sám k sobě a říkal jsem si, jedno kolo a je to tady. A pak ze sekundy na sekundu vám řeknou, že to není pravda. Musím najít sílu znovu se zvednout.

Reklama