Hlavní obsah

Šonka bojuje o pohár, ale ne o peníze. Nahodím motor a jsem ve svém světě, hlásí

Praha

Je blízko triumfu v seriálu označovaném za leteckou formuli 1. Akrobatický pilot Martin Šonka má po předposledním závodě Red Bull Air Race na Lausitzringu čtyřbodový náskok, jenže na rozuzlení si musí téměř měsíc počkat. Finálová bitva v Indianapolis, v níž mu k jistotě titulu stačí i druhé místo, je na programu až 15. října.

Foto: Redbullcontentpool.com

Martin Šonka ve svém letadle.

Článek

Martin Šonka na Lausitzringu.

Je pro vás čekání na poslední závod dlouhé?

Určitě bych radši závodil hned, kdy je člověk rozehřátý a naladěný, udržet koncentraci tak dlouho není snadné.

Předpokládám, že vaše letadlo se přesouvá do zámoří s předstihem, takže žádné úpravy na něm stejně nebudete moc dělat.

Letadlo odeslali rovnou z Německa, teď jsem tři týdny bez něj, do Ameriky se přesuneme týden před závody, kdy letadlo budeme skládat a testovat, jak funguje. Žádné velké úpravy tedy nepřicházejí v úvahu, jen pár drobností mám v hlavě. Takže teď se věnuju hlavně tréninku na simulátoru, fyzické přípravě a tréninkům s klasickým akrobatickým letadlem, na němž se dají vyzkoušet některé manévry pro Indianapolis.

Rozmístění vzdušných pylonů v Indianapolis už si můžete na simulátoru nastavit?

Už trať známe, takže můžeme zkoušet i všechny možné směry větru, protože je klíčové na něj správně reagovat. Jsme součástí té vzduchové hmoty a vítr dokáže trajektorii letu změnit. A pak je tu samozřejmě tlak, se kterým se člověk musí srovnat a udržet si čistou hlavu.

Jak se vám to daří?

Špatně. (úsměv) Snažím se ji čistit vždy zrovna tak, jak cítím, že by mi to mohlo pomoct, hlavně sportem. Třeba běháním, protože máme dané váhové minimum a každé kilo navíc je znát. Proto chci dostat ještě dvě kila dolů, aby váha byla na ten rozhodující závod optimální. A pak při samotném závodě už u mě platí, že když zavřu kabinu, stres opadne a dokážu se zkoncentrovat. Když nahodím motor, už jsem ve svém světě.

Stav seriálu Red Bull Air Race
1. Šonka (ČR)63 bodů
2. Muroja (Jap.)59 bodů
3. McLeod (Kan.)56 bodů
4. Chambliss (USA)52 bodů
5. Hall (Austr.)37 bodů
6. Kopfstein (ČR)37 bodů
Za vítězství získává pilot 15 bodů, za druhé místo 12, za třetí devět, jako poslední dostává jeden bod desátý pilot.

O víkendu jste skončil třetí na Lausitzringu, který byl obsypaný českými fanoušky. Zažil jste zatím největší podporu v seriálu?

Atmosféra byla neskutečná, fanoušci byli slyšet, připadal jsem si jak na závodech v Čechách. Nevím, jestli jich bylo nejvíc, co pamatuju, do Budapešti jich také jezdí spousta, ale určitě to byl zážitek na celý život.

Kdy fanoušky nejvíc vnímáte? Z letadla už asi vlajky na tribunách nepočítáte…

To ne, tam už musím být soustředěný na éro a trať. Ale diváci byli přímo proti hangárům, chodili jsme kolem nich a dávali o sobě vědět. I když jsem pak viděl závody ze záznamu, slyšel jsem, jak byli hlasití, když jsem letěl já nebo Petr (Kopfstein).

Po závodě jste si malinko vyčítal, že jste byl v určitý moment až příliš konzervativní, v Indianapolis už na taktizování a opatrnost nebude prostor?

Já se většinou snažím letět vždy naplno, tady jsem udělal v posledním manévru chybičku, kdy rozhoduje jedna dvě desetiny a člověk nesmí zaspat. Já byl o desetinu třetí, s druhým místem bych měl zase větší náskok… A v Indianapolis bude záležet na vývoji, jak se mi bude dařit postupovat, jak si povede Joši Muroja i ostatní…

Co je vůbec ve hře vedle titulu? Velký pohár, tučné odměny…?

Vítěz získává obrovský pohár, prize money u nás bohužel nejsou. Závodíme pro pocit vítězství a titul, o to je to hezčí a ryzejší. A jestli by to pomohlo u sponzorů pro příští rok? Asi bychom diskutovali, ale zatím jsem mistr světa nebyl, tak jsem to nemusel řešit. (úsměv)

Vloni jste byl v seriálu sedmý. V čem jste učinil největší posun?

Posunul jsem se v pilotáži, zkušenosti, které jsem nabral, už dokážu lépe využívat. A nedělám takové chyby, které mě stály vloni několik pěkných výsledků. I když i letos jsem v Japonsku chybou odevzdal Jošimu vítězství, v Budapešti mě zase poškodili rozhodčí. Ale to jsou kdyby, mohli jsme jet na poslední závod jako na dovolenou, teď musíme bojovat.

Je mezi piloty před vrcholem sezóny atmosféra vypjatější, nebo na podobné slovní ataky jako třeba u formule jedna nedochází?

My do sebe v závodě nestrkáme, o to je to snazší, řekl bych, že jsme sport gentlemanů. Napětí samozřejmě stoupá, kór mezi týmy, které bojují o titul. S ostatními piloty jsme kolegové i kamarádi, nemáme osobní problémy, ale spíš je každý pod stresem uzavřenější, aby se ničím nerozptyloval. Mám to stejně, spíš se snažím být mezi svými.

Reklama