Článek
„Co pro mě takové číslo znamená? Nevím. Radši bych vyhrál desetkrát jako žokej," smál se Váňa, který slavný dostih ovládl jako jezdec osmkrát. První úspěch jako kouč si připsal před 21 lety (Cipísek), o rok později slavil s Vronským. Následoval triumf Chalca (2001), od vítězství Decent Fellow z roku 2006 vládl Velké dalších pět let (2x Sixteen, 3x Tiumen). Letos připravil No Time To Lose.
„Koník jezdí a skáče krátkou dobu, je to úžasná odměna," radoval se Váňa, který závod sice strávil na tribuně, sledoval jej však na monitoru. V úspěch No Time To Lose začal věřit ve chvíli, kdy s Janem Kratochvílem v sedle začali stahovat náskok vedoucího francouzského koně Urgent de Gregaine.
„Seděl jsem na tribuně, nepustili mě ale do první řady, měl jsem to nakonec z televize jako na talířku. Když se Honza dostal k Francouzovi, viděl jsem, že ten slábne. O výborném finiši No Time To Lose vím z poslední kvalifikace, kdy šel po Charme Lookovi. Kdyby neudělal na jedné překážce chybu, kdy ztratil deset délek, vyhrál by i kvalifikačku," povídal 64letý Váňa.
Právě vítězi ze svého kvarteta koní na startu věřil nejvíc. „Jsem rád, že potvrdil to, co jsem o něm prohlašoval před dostihem. A sice, že je z mých koní nejlepší. Ale že porazí i Francouze, takhle jsem nemachroval," culil se Váňa.
Po žokeji Kratochvílovi sáhl před pěti lety, od té doby jezdí jeho koně. Dlouhodobá spolupráce v neděli vygradovala ve velký úspěch. „Kolikrát když Honzu vidím na trati, říkám si, jako bych jel na koni já. Umí si rozvrhnout síly, zvolí správnou taktiku, zbytečně nemrhá metry. Jsem rád, že se mu podařilo Velkou vyhrát. I když bych byl radši, kdyby se to podařilo našemu Pepíčkovi," žertoval Váňa, jehož syn Josef skončil pátý.
V posledních třech letech Váňa sledoval Velkou pouze z tribuny. Existuje naděje, že za rok bude opět při tom jako žokej? „Pokud Honza Kratochvíl pojede příští rok jiného koně, tak to zkusím," smál se Váňa.
