Hlavní obsah

Snítil kvůli olympijskému snu doma usmlouval ještě jednu sezónu

Praha

Před čtyřmi lety zažil Jiří Snítil největší zklamání své dlouholeté kariéry. Jako lídr týmu v pozici skipa chtěl naplnit dlouholetý sen českého curlingu o účasti na olympiádě. A v kvalifikaci v německém Füssenu byli Češi blízko, jenže prohráli dodatečný end s Američany a místo cesty do Soči zůstali doma. „Bylo to hodně emotivní. Pořád mám ty situace před očima,“ přiznává.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Jiřího Snítila a jeho tým čeká v nejbližší době mistrovství Evropy i olympijská kvalifikace.

Článek

Bezprostředně po turnaji zvažoval konec kariéry, jenže o čtyři roky později je to opět zkušený Snítil, kdo vede český tým do boje o Pchjongčchang (kvalifikace proběhne od 5. do 10. prosince v Plzni). „Rozhodla právě vidina další olympiády,“ přiznává 42letý skip.

Jeho tým se z poloviny obměnil a zažil neúspěšné dva roky, kdy se z domácí kvalifikace neprobil na evropský šampionát. „Pro mě to byl takový výdech, měl jsem víc času na rodinu, práci, trochu jsem si zorganizoval život a zařídil věci, které jsem deset let odkládal,“ popisuje.

Zpět v plném nasazení

Jenže s blížící se olympiádou ho curling zase pohltil. „Už jsem v plném nasazení. Dostal jsem od rodiny ještě jednu sezónu,“ usmívá se a připouští, že domácí vyjednávání bylo leckdy náročné.

„Trochu smlouvat jsem musel. Přece jen člověk sportu věnuje hrozně času po práci a o víkendech a je pak složité to zkombinovat s dětmi a prací,“ líčí Snítil, jenž je zaměstnán v příspěvkové organizaci, která má na starost kulturní program na Praze 3.

S curlingem zažil během jednadvacetileté kariéry mnohé. Bronzovou medaili na mistrovství Evropy před pěti lety, stříbro na evropském šampionátu smíšených družstev 2008 i zmiňovanou nešťastnou olympijskou kvalifikaci.

„A zážitek byl i šampionát v kanadském Montconu, kde chodilo deset tisíc diváků a my ve skvělé kulise domácí porazili,“ vzpomíná Snítil.

Zklamání nechce opakovat

Věří ale, že největší zážitek má ještě před sebou. „Takové zklamání jako před čtyřmi lety nechci zažít,“ říká s výhledem na prosincovou olympijskou kvalifikaci v Plzni.

„Před Soči jsme měli lepší výsledky, ale tlak bude větší teď,“ tuší. „Hrajeme doma a vím, že za další čtyři roky už pro mě žádná olympijská kvalifikace nebude. Ale je třeba ten tlak přijmout, pak se s tím člověk vyrovná lépe,“ má jasno.

Reklama