Článek
První bronzovou medaili jste získal v závodě na 100 m volným způsobem, tu úterní na dvojnásobné vzdálenosti. Máte z ní stejnou radost jako z té první?
Z téhle mám možná trochu větší radost. Na stovce jsem chtěl být druhý, s touhle medailí jsem ale moc nepočítal. Ze dvoustovky jsem měl malinko strach, ale vyšlo to úplně parádně.
Je to pro vás vlastně první velká medaile ze závodu na 200 m volným způsobem.
Přesně tak. Nikdy jsem nikde nebyl na bedně, snad jednou jsem byl druhý na mistrovství Evropy, ale to se tak nedá brát, to prostě byla „jen“ Evropa.
V kvalifikaci jste zaplaval třetí nejrychlejší čas, což se vám podařilo i ve finále. Byl jste ale o víc než dvě vteřiny pomalejší…
Nevím, nějak mi to tady nejde. Normálně plavu odpoledne rychleji, ale tady mi to nesedí. Mám pocit, že mě to tu spíš odpoledne trochu semele, nechám se lehce vynervovat. Ale na druhou stranu čas 3:06 taky není úplně pomalý.
Výborný čas zaplaval Španěl Richard Oribe, který překonal světový rekord. Co jeho výkonu říkáte?
Dvě padesát pět je strašně rychlý. Průměr vychází na minutu třicet na stovku a to je někde v oblasti uvažování, že tak možná za dva roky se tam podobným tréninkem jako teď můžeme dostat taky. Ale to je opravdu jenom v rámci uvažování. On je světová špička už od té doby, co ho znám, někdy od roku 1992. Plave opravdu fantasticky.
Jak vám se plave ve Vodní kostce? Během olympijských her padal jeden světový rekord za druhým, tady je to prakticky stejné.
Ten bazén je výborný, skvěle postavený. Dobře se v něm plave, hůř trénuje, protože je v něm trošku zima. Pro závod jako takový je ale naprosto skvělý. Co já vím, tak ho stavěli Australani, takže je postavený dost podobně jako ten v Sydney. Ale tenhle je ještě o něco lepší.
