Článek
Zdejší mentalita je pro Evropana úplně jiná. Oni jsou nadšení olympiádou, obecenstvo si to tady užívá, což je vidět. Podle toho, co jsem viděl já, tu není život tak strašně uspěchaný jako třeba v Evropě. Není to jako u nás, kde když někdo jede něco zařizovat, tak to má spočítané na minuty. Tady si to všichni užívají, jezdí na kole, přepravují se drožkami, nejsou tak vystresovaní. Když na někoho křiknete, tak pozdraví, usměje se. U nás by se člověk otočil a řekl si, co je to za blázna.
Co se týče zmiňovaného smogu, tak to, co bylo uváděné v médiích, nebyla podle mě úplně pravda. Samozřejmě je to velkoměsto, smog tady byl, to je nepopiratelné, ale nebylo to zase tak hrozné, abychom museli nosit roušky a že by se tady nedalo žít. Je to zaviněné tím, že jsou tu kolem hory, a když do nich fouká vítr, tak se nad městem drží taková poklička. Ale za tu dobu, co my jsme tady, to nebylo tak hrozné.
Bezpečnostní podmínky se musely dodržovat
Je pravda, že bezpečnostní podmínky tu byly hodně striktní a musely se dodržovat. Pokud člověk neměl povolení, tak se moc nedalo někam chodit, přístupy byly dost omezené. To ale asi k takhle velké akci patří a bez toho to nejde, aniž by byla zaručena bezpečnost sportovců. Myslím si, že po pořadatelské stránce to bylo zvládnuté úplně perfektně. Obecenstvo bylo naprosto skvělé, medializace byla zase někde úplně jinde, řekl bych tak o dvě tři třídy výš, než tomu bylo v Aténách. Myslím si, že paralympionismus udělal další velký skok a že se to všechno zase posunulo o krok dopředu.
Já jsem byl zatím na jedné paralympiádě v Aténách. Myslím, že tady v Pekingu to bylo s tréninkem jednodušší, protože areál kolem olympijské vesnice byl dost velký, aby se tam dalo jezdit asi desetikilometrové kolečko, kde se dalo lehce trénovat. Na trať silničního závodu jsme měli přístup od prvního dne, co jsme přijeli, takže trénink probíhal úplně plynule. Problémy jsme neměli ani na dráze, všechno běhalo jako na drátkách.
Organizace byla vynikající
Organizační složka tu funguje opravdu do puntíku. Třeba jedno odpoledne jsme přijeli na silniční trať, kde začali dělat plůtky. Trať měří dvanáct kilometrů a za jedno odpoledne to měli postavené po obou stranách, takže dohromady 24 kilometrů, kompletně uzavřená silniční trať. To si myslím, že je v Evropě naprosto nepředstavitelná záležitost.
Čínská kuchyně mi moc neučarovala, takže jsem navštěvoval spíš tu naší evropskou. Ale musím říct, že stravování je tu dobré.
Zatím jsme se nestihli nikam pořádně podívat. Celou dobu jsme trénovali, závodili. Teď nám to skončilo, takže určitě chceme jet minimálně na Velkou čínskou zeď a do Zakázaného města. Chceme se jít podívat i na nějaké další sporty a sportoviště, podívat se do Ptačího hnízda, protože ani tam jsme zatím nebyli.
