Článek
Dosáhl jste nejlepšího výsledku na paralympijských hrách. V čem tkví úspěch ve Vodní kostce?
Mně začalo před dvěma lety plavání znovu bavit. Před tři čtvrtě rokem jsem vyměnil trenéra, bazén, tréninkovou skupinu, úplně všechno. Baví mě to opravdu čím dál tím víc, začalo mě to moc těšit. Bavím se i únavou na tréninku a těma dávkama, i když občas remcám.
Ze čtyř startů máte tři bronzové medaile. Co tomu říkáte?
Tahle medaile byla asi nejvíc vydřená. Mně trošku přepadla nějaká viróza, něco koluje v paralympijské vesnici mezi Čechy, co jsem si všimnul. Závěr tohohle závodu byl hodně krutý, za sebou jsem měl Itala a Američana, oba byli strašně rychlí. Na zlatého Francouze jsem dneska určitě neměl. Myslel jsem, že ve finiši dohmátnu později. Itala jsem nakonec porazil, i když zase o kousek. Já ho většinou porážím takhle o málo. Jsem strašně spokojený, protože s touhle medailí jsem trošku počítal a kvůli tomu nachlazení jsem se o ni trošku obával.
Na XIII. letních paralympijských hrách jste byl třikrát bronzový. Jak budete na Peking vzpomínat?
Musím si nejdřív všechno nechat rozležet v hlavě, zatím mi pořádně nedošlo, že mám třetí medaili. Dojde mi to možná v letadle, nebo až doma. Možná trochu zamachruju, ale vzpomínat budu určitě v dobrém. Ještě udělám tak deset giga fotek a budu se tím pak probírat. Zatím jich mám asi třicet.
