Hlavní obsah

Zlatá plavkyně z paralympiády Hlaváčková se těšila na kyselo

PRAHA

Mohla si při návratu zacinkat medailemi, hned čtyři posbírala plavkyně Běla Hlaváčková v proslulé Vodní kostce v Pekingu při paralympiádě. Ale už se těšila na domácí pochutiny a na oslavu s blízkými.

Foto: Daniel Pavlis

Plavkyně Běla Hlaváčková se zlatou medailí z paralympiády v Pekingu.

Článek

„Takové obyčejné podkrkonošské kyselo a brambory na loupačku,“ usmívala se představě domácích hodů po přijetí v Senátu, odkud už se úspěšná výprava po asijské misi rozjela do svých domovů. „Už abych tam byla,“ přála si dvakrát zlatá plavkyně, s cyklistou Jiřím Ježkem, rovněž dvakrát prvním a k tomu jednou stříbrným a bronzovým, nejúspěšnější z paralympijské výpravy.

Příběh matky, která závodí, stíhá trénink, rodinu i zaměstnání měl v uplynulých týdnech zlaté pokračování. I když na rozdíl od minulé paralympiády v Aténách tentokrát neměla s sebou čtyřletého Honzíka, ten zůstal doma v Malé Čermné u Náchoda.

Jak se jí daří dát dohromady řadu aktivit a přitom být ještě na vozíku? „Skloubit to jde, když máte tolerantního manžela i celou rodinu,“ pravila. „Šest hodin jsem věnovala práci. Čtyři až pět hodin mi zabral denně trénink,“ líčila.

Hlaváčková bude shánět zaměstnání

Ale to už je minulost. „Práci nemám, dělala jsem produktového manažera v internetovém prodeji zdravotních potřeb, byla jsem tedy vlastně v oboru, ale musím hledat něco jiného, pokud možno podobného, protože je to pro mě ideální, můžu při připojení na internet pracovat vlastně i na soustředění.“

Možná pomůžou i medaile z paralympiády. „Ne snad přímo k práci, ale vůbec k vylepšení podmínek pro handicapované sportovce,“ přemítala.

Dva týdny oraz od plavání jí naordinovala trenérka. „Ale ne tak úplně. V pondělí se pojedu vyplavat do Polska,“ připomínala, že trénuje vlastně za hranicemi ve středisku Kudowa Zdroj. „Mám tam nejlepší podmínky.“

Netajila představu, že by za čtyři roky na další vrcholnou akci jela jen jako divák. „Abych si to v pohodě užila, ale trenérka mi říkala, že se určitě ještě v závodním bazénu namočím, tak uvidíme,“ říkala neurčitě Hlaváčková.

Ježek se do Londýna určitě chystá

To cyklista Ježek má jasnější představu. „Londýn určitě ano,“ plánoval cyklista otřískaný boji i se zdravými sportovci, ač má podkolenní amputaci jedné nohy.

Měl co slavit už třeba cestou domů. „V letadle jak jsem viděl ale už nikdo neměl nějak moc chuť, spíše česnečka by se hodila, všichni to odbyli už v Číně, “ líčil s úsměvem.

„Jinak já na oslavy moc nejsem, doma to určitě nebudu nijak hrotit, čeká mě ještě pár závodů, a od listopadu abych se chystal na tradiční cestu do Austrálie,“ plánuje další daleký sportovní výlet za dráhovými soutěžemi sportovec, pro něhož je cyklistika obživou. A musí se pořádně ohánět i na sponzorském poli. „Sezóna s paralympiádou přijde asi na milión, devadesát procent z toho musím sehnat sám.“

S Hlaváčkovou zřejmě budou hlavními adepty na titul Paralympionik roku. „Ať to vyhraje holka,“ usmál se Ježek. „Myslím, že by to slušelo oběma,“ usoudila konkurentka.

Slavit hodlají i ostatní. „Známí už to zapíjeli na dálku,“ smála se Věra Kacanu, vozíčkářka překvapivě zlatá ve vrhu koulí. „V Olomouci to určitě ještě oslavíme,“ plánovala závodnice, která už se chystá končit s atletikou. „Mám zdravotní problémy, ale myslím, že budu mít koho trénovat. Moje medaile by mohla přitáhnout i k akci kterou v Olomouci budeme pořádat - mistrovství světa juniorů,“ předpokládala.

Reklama