Článek
Zápas se mu zdál celkem vyrovnaný, neměl dojem, že by byl jednoznačnou záležitostí. Oba hráči si většinou dokázali udržet vlastní podání.
Kvalifikace mu pomohla se rozehrát
Ulihrach, který se do hlavního turnaje dostal minulý týden z kvalifikace, si pochvaloval, že díky ní byl na trávě více rozehraný. Na to, že se znovu musí prokousávat kvalifikacemi, si nestěžuje: "Nedá se nic dělat, ten žebříček je prostě takový," uvedl. Na druhé straně si uvědomuje, že minulý týden nenarazil na žádného specialistu na travnatý povrch.
Mezi kvalifikací a hlavní soutěží si na pár dnů odskočil domů, takže byl odpočatý a navíc Wimbledon nepovažuje za fyzicky náročný turnaj. "Tady ty zápasy nejsou tak náročné jako na betonu," prohlásil. Letos hrál ve Wimbledonu už podesáté. "Mám pocit, že už jsem se naučil lépe na trávě hrát a pohybovat," shrnul své pocity.
Loket stále bolí
Stále ho zlobí loket a musí užívat léky proti bolesti. "Jsem z toho lehce vystrašený," konstatoval, i když také doufá, že příčina nebude vážná. Celkově se ale cítí po vynucené mnohaměsíční přestávce způsobené potížemi s rukou dobře. S hrou i s tím, jak postupuje na turnajích, je spokojen a rozhodně ani ve 32 letech nemyslí na odchod.
Ulihrach nedávno úspěšně prošel kvalifikací i na předchozím grandslamu Roland Garros. Antuková Paříž pro něj znamenala první účast na některém z turnajů "velké čtyřky" po téměř dvou letech.
