Článek
S jakými pocity se ohlížíte za končícím tenisovým rokem?
Jsem spokojená, mám za sebou výbornou sezónu. Těší mě, že se mi zejména na grandslamových turnajích dařilo. Trochu nepovedený byl jen závěr roku, kdy mě pronásledovala zranění a šest týdnů jsem nemohla vzít raketu do ruky. Rozhodla jsem se proto raději do budoucna předcházet svalovým zraněním speciálními cviky.
Teď jste již stoprocentně zdravá?
Ano a už jsem zase v plné přípravě na další sezónu. Mám za sebou vydařené soustředění v Tatrách, kde jsme minulý týden s přítelem Tomášem Berdychem pořádně zapracovali na fyzičce. Mákli jsme si, ale prožili jsme u toho i spoustu legrace. Teď už ovšem zase chodím v Brně pilně trénovat do haly.
Máte ráda Vánoce?
Samozřejmě. Moc se těším, jak si Štědrý den užiju v Brně v rodinném kruhu. Určitě se nezapomenu podívat v televizi na některou z klasických českých pohádek. Jen dárků ještě moc nemám, jsem v tomhle dost liknavá. Už pětadvacátého ale odlétáme s Tomášem na Hopmanův pohár do Austrálie.
Těšíte se, že si spolu v Perthu zahrajete smíšenou čtyřhru?
Rozhodně. Je to pro nás téměř jediná příležitost v roce. V úvahu to sice připadá i na grandslamových turnajích, avšak tam se mixy nechceme rozptylovat. Přednost dostávají dvouhry.
Začátkem února vás čeká v rodném Brně repríza letošního fedcupového souboje se Slovenkami. Troufnete si je znovu porazit?
Když budeme s Nicole Vaidišovou zdravé, tak rozhodně. Navíc hrajeme doma. Naším cílem je konečně se propracovat mezi elitní týmy Světové skupiny.
Vy budete mít zřejmě v brněnském souboji dvojnásobnou motivaci.
To určitě, vždyť z Brna pocházím. Přijde se podívat celá rodina, řada přátel a známých. Ani nechci domýšlet, kolik bude mamka potřebovat vstupenek (usmívá se). Holkám z družstva jsem navíc slíbila, že je trochu po Brně provedu.
Příští rok se konají i olympijské hry v Pekingu. Jsou pro vás důležité?
V tenise se sice víc cení prvenství v grandslamovém turnaji než zlato z olympiády, ale ta je zase pouze jednou za čtyři roky. Také proto se do Číny strašně těším. Na olympijské hry jsem se zatím vždycky dívala pouze v televizi a i z ní na mě dýchala fantastická atmosféra, o níž sportovci často hovoří. Ráda bych ji poznala na vlastní kůži.
