Hlavní obsah

Berdych a Štěpánek: Když spolu nastoupíme, tak to vždycky stojí za to

Marek BurkertPrávo

Špunty od šampaňského se odrážely od stropu. Tak jak toužili, tedy už v sobotu, dotáhli čeští tenisté do vítězného konce zápas s Belgií. Celý tým včetně nehrajícího kapitána se převlékl do „boxerských“ plášťů, které v pátek představil ostravskému publiku Radek Štěpánek. A jeho vtipy pak prošpikovaly euforii českých reprezentantů.

Článek

Po pěti letech přešla česká daviscupová reprezentace přes úskalí 1. kola. Jak se cítíte po postupu do čtvrtfinále?

Radek Štěpánek: Prokázali jsme ohromnou bojovnost a zvedli jsme se i z nepříznivého stavu. Jsem ale taky hrozně unavený. Z posledních 24 hodin jsem jich strávil na kurtu skoro devět.

Tomáš Berdych: Tři body jsou rozhodující a my jsme rádi, že jsme je získali v nejkratším možném termínu. Jsme prostě šťastní.

Belgický odpor v deblu byl velký, takový jste asi nečekali, že?

T. B.: Oni se snažili, aby hra byla hodně rozkouskovaná, a to je přesně to, co já nemám rád. Jsem spokojený, když to odsýpá. Tohle bylo přesně naopak.

R. Š.: Pořád jsme si ale říkali, že takovou úroveň nemůžou ani náhodou udržet celý zápas. Byly chvíle, kdy nás jasně přehrávali. O to víc musíme být rádi za ten třetí bod.

V přestávce po čtvrté sadě jste zmizeli z kurtu, proběhla porada?

R. Š.: Tak my hlavně museli na místo, kam musel zajít po svých i Caesar. No a při tom jsme se radili. Teda ne při tom, ale po cestě (směje se). Pavel Vízner a Petr Pála nám řekli cenné poznatky, aby to fungovalo. Ale bylo jich tolik, že už si žádné nepamatuju. (rozesměje i Berdycha).

Kdy vám bylo na kurtu nejhůř?

T. B.: Asi po prvním prohraném setu. Protože oni pak dál hráli moc dobře. Nad svoje poměry.

Neplánujete tedy hrát čtyřhru na turnajích společně ještě častěji?

R. Š.: Je pravda, že když hrajeme spolu, tak to vždycky stojí za to.

T. B.: Souhlasím, ale naší prioritou jsou dvouhry. Nechtěli bychom to přebíjet kvantitou. Takhle se na ty zápasy v Davis Cupu s Radkem Štěpánkem ještě víc těšíme, protože to vážně vždycky stojí za to. No a jestli budeme mít šanci společně si někde zahrát čtyřhru, tak proč ne? Třeba na olympiádě, uvidíme.

Reklama