Článek
Benešová jen potvrdila, že v aktuální formě je nejlepší z českých hráček. Přitom před lednovým startem sezóny byla až v druhé stovce, do které spadla poprvé od roku 2003. „Minulá sezóna byla hodně špatná. Nebyla jsem hlavou tam, kde bych být měla. Měla jsem určité osobní problémy,“ naznačuje, že měla problém s koncentrací a hodiny na kurtu nebyly prioritou.
Nebylo divu, že žebříčkem padala rychle dolů. „Přitom jsem si jistá, že mohu být v klidu kolem třicátého místa,“ vykládá rodačka z Mostu. Ještě v prvních týdnech tohoto roku se trápila. „V Jižní Americe jsem dvakrát vypadla v prvním kole. Pak jsem nemohla hrát v Miami, což mi mrzelo. Ale paradoxně mi to pomohlo, protože jsem mohla hrát menší turnaje a dostala jsem se do formy.“
Sebevědomí šlo nahoru
„Jen mě mrzí, že jsem v Estorilu nezvládla o jeden zápas více a neoslavila vítězství. V Římě jsem zase byla blízko výhře nad Zvonarevovou, což je třináctá hráčka světa. To mne taky zabolelo,“ ohlíží se nad dvěma méně radostnými okamžiky sezóny.
Jinak jí ale poslední měsíce vycházejí. Porazila několik předních hráček, byla klíčovou osobností při postupu českého týmu ve Fed cupu do elitní Světové skupiny. „Každý vyhraný zápas mi dodává sebevědomí,“ vypráví.
Ideální příležitost má právě v Paříži, protože v loni tu vypadla v 1. kole, tudíž letos nabere mnohem více bodů. „Město jako takové mám ráda, ale lidé jsou nepříjemní, když na ně nemluvíte francouzsky,“ říká svoje poznatky. „Když to tak vezmu, je to můj nejméně oblíbený turnaj z kvarteta grandslamových,“ culí se Benešová. Při současné formě možná brzy změní názor. „Věřím, že uspěji.“
