Článek
Ryšavý Američan přijal pozvánku od pořadatelů prostějovského turnaje. V pátek si zahrál golf ve Slavkově u Brna, v sobotu ho čeká tenisová exhibice, plánuje i prohlídku Prahy. „Oslovil mě Karel Nováček. A já neváhal. Přiletěl jsem ráno s bratrem, ale cítím se tu hned skvěle,“ usmíval se Courier, když v pátek obhlížel slavkovský areál. „Nádhera,“ pochválil pěstěný green. „Golf hraju jen sporadicky. Někdy pět dnů za sebou, jindy se k němu nedostanu dva měsíce. Teď mám sice natrénováno, ale se mnou je to tak, že čím víc hraju, tím jsem na tom hůř...“
Radši vyzve Samprase
Courierovou prioritou je pořád tenis. A na veteránských turnajích má zdatné soupeře. „McEnroe, Chang, Sampras. Prostě velcí šampióni nedávné minulosti. Měl jsem možnost hrát i proti Petru Kordovi,“ připomněl bývalý hráč číslo 1 svého soupeře ve finále Roland Garros v roce 1992.
První polovinu devadesátých let ale tenisový svět žil spíš Courierovou rivalitou s Petem Samprasem, který se nedávno nebál v exhibici změřit síly ani se současnou jedničkou Rogerem Federerem. „Myslíte, že bych na to taky neměl odvahu? Já se ale budu držet zápasů se svou generací a vyzvu raději Samprase,“ usmíval se.
K Federerovu umění má totiž Courier ohromný respekt. „Jsem jeho velký fanoušek! Ale proti němu na kurt nepůjdu, radši si počkám, až zestárne. A pak si troufnu. Počkejte si.“ Původně si zrzavý sedmatřicátník plánoval, že Švýcara uvidí naživo v závěrečných kolech French open, ale změna je život. „Asi se kouknu v televizi jen na ženské finále. Bude to krásný tenis. Přestože je Ivanovičová favoritka, může to být hodně zajímavé,“ doufal.
Nikoho nešetří
Turnajovému světu je Courier pořád blízko. I díky tomu, že komentuje pro televizi. „Dělal jsme Australian Open i US Open,“ chlubil se. A jako tenisový kritik je nemilosrdný. Padni komu padni. Ale prý i spravedlivý. „Nevylučuju, že jsem nějakého tenistu mohl naštvat, ale snažím se být čestný a férový. Nechci na nikoho házet špínu, protože vím, jak hrozně těžké je dostat se tak daleko. Do nikoho se bezdůvodně nenavážím, abych si masíroval ego,“ zapřísahal se. „Jsem tam hlavně proto, abych divákovi u televize přiblížil věci, kterých si třeba nevšiml.“
Kdo si tedy myslí, že Courier po odchodu na vejminek jen pozvolna ukrajuje z miliónů, které v tenise vydělal, ten se plete. „U nás mi to ale říká hodně lidí: Hele, Jime, ty se válíš doma a máš pohodu, co? Ale to je blbost. Před čtyřmi lety jsem začal podnikat, hraju veteránské turnaje, stavím tenisový areál. Ležet na gauči a koukat na televizi? To není nic pro mě.“
Propadl i roli mecenáše prostřednictvím nadace Courier’s Kids. „Dětem z oblasti Tampy dáváme šanci dostat se blíž k tenisu, pořádně trénovat, hrát. Místo toho, aby se na ulici chytly party, mohou se naučit jít za svým snem,“ pronesl trochu pateticky.
Mlátí do bicích
Jednu kratochvíli si ale borec, který okusil finále všech grandslamových turnajů, neodpustí. Vášeň pro muziku ho neopustila ani po třicítce. „Hudbu fakt strašně, strašně miluju. Když jsem doma, občas si k bicím sednu. Že bych měl přímo kapelu, to ne. Ale jsem rocker, to zase jo,“ přikyvoval.
A taky šoumen, takových už v dnešním tenise moc není. V sobotu se prostějovští diváci můžou v Courierově podání těšit na slušnou porci zábavy. Na kurtech TK Plus se má objevit po boku exwimbledonského šampióna Richarda Krajiceka proti avizovanému domácímu páru Novák, Nováček. „Já při tenisu sice hrozně rád vyhrávám, ale rád se i bavím. A nemusí to být nutně v tomto pořadí,“ zve diváky na exhibiční čtyřhru.
Po svých dvou triumfech na Australian Open se Courier s oblibou vrhal oblečený do melbournské řeky Yarra. Že by však v sobotu po případném vítězství americký pohodář s kšiltovkou na hlavě skákal šipku do místní Mlýnské strouhy, toho se Prostějovští zřejmě nedočkají. I když... „Jakápak je voda?“ culil se Courier.
