Navrátil: Že Radkovi nic nebylo? Nesmysl

Už při baráži se Švýcary v roce 2007 byl Štěpánek označen soupeři takřka za simulanta. A to dokonce samotným Rogerem Federerem. „Štěpánek to neměl zapotřebí,“ hodnotil nejlepší hráč tenisové historie závěr zápasu s Wawrinkou, kdy se český tenista nechal v závěru třetí sady ošetřovat, ale přes viditelné potíže nakonec slavně vyhrál.

A situace se opakovala i o minulém víkendu. Argentinci se cítili dotčeni, že z českého tábora k nim chodily zprávy o Štěpánkových potížích a na kurtu pak v rozhodující dvouhře doběhl 30letý tenista i zdánlivě úplně ztracené míčky.

„Ať si vykládají, co chtějí. Je to ale naprostý nesmysl. Stejně jako když Radka obvinil Federer. Celý týden jsem byl z jeho zranění úplně na nervy,“ ulevil si kapitán Jaroslav Navrátil. „Když po čtyřhře sáhl doktor Radkovi na nohu, skučel bolestí,“ popisoval.

Situace přitom byla ještě vážnější, než se zdálo. Štěpánek měl totiž ve Wimbledonu problémy nejprve s jedním kolenem a před zápasem s Argentinou se ozvalo to druhé. „Nechtěli jsme to ale moc medializovat,“ řekl Navrátil. Navíc kvůli podvrtnutému kotníku z turnaje v Prostějově neměl tolik natrénováno.

Za minulý týden Navrátilovi do černých vlasů přibylo dalších pár šedin, ale šťastný konec všechno vyvážil. „Radka jsme přemlouvali, aby nastoupil. Pomohla i noční injekce přímo do kolena, která tu bolest před nedělí utlumila. Docent Kolář také řekl, že se Radkovi nic vážného nemůže stát. Že si sval neutrhne. A to rozhodlo.“ Postup do semifinále znamenal pro Navrátila jedny z nejhezčích chvilek kariéry. „Něco podobného jsem nezažil,“ nestyděl se, že se mu hrnuly slzy do očí. „ Snad se s tím dá trochu srovnat jen rok 2005, když Tomáš Berdych pod mým vedením vyhrál velký turnaj v Paříži. Davis Cup je ale v současnosti nejvíc, budeme se rvát o trofej. To je neskutečné,“ užíval si Navrátil.

Velké vítězství si žádalo i velkou oslavu. A došlo při ní i na Štěpánkem avizované argentinské víno. „Měli jsme večeři na hotelu, šampáňo a pak i to vynikající víno z Argentiny. Potom jsme se ještě přesunuli na Stodolní, takže to bylo opravdu důstojné,“ usmíval se 51letý šéf české daviscupové lavičky. „Po prvním kole s Francií všichni kluci pospíchali na turnaje, teď bylo na posezení mnohem více času,“ nezastíral, že večírek byl dlouhý.

Parta, jaká se v českém týmu vytvořila, totiž Navrátilovi skvěle sedla. „Po postupu do semifinále je všechno ještě intenzívnější. Já mám obrovskou výhodu, že všechny kluky znám od dětství, pracuji s nimi deset patnáct let. Lidsky k sobě opravdu dobře pasujeme.“

Vše hezké ale v životě jednou končí a ví to i Navrátil. „Že s námi za nějakou dobu Radek už hrát nebude, je jasné. Nepřemýšlím o tom, ale brzy asi budu muset. Letos mu bude jednatřicet, třeba vydrží rok, nebo dva. To si musí říct on. Ale je jasné, že budoucnost už bude jiná,“ přemítal Navrátil.

Ale hned zase plašil chmury. „Co se Radek po pauze vrátil do Davis Cupu, tak máme šance uspět. Letos je ta naděje velká,“ věří Navrátil, že zářijové semifinále v Chorvatsku, nebude pro jeho ovečky konečnou.