Článek
Když bylo Yanině šest let, onemocněla jí maminka. "Léčili ji doma a já byla celou tu dobu s ní. V roce 1999 však zákeřné nemoci podlehla," zavzpomínala na smutné období Wickmayerová. "Pár měsíců předtím než zemřela, jsem začala hrát tenis, abych přišla na jiné myšlenky. A po maminčině smrti jsem se rozhodla, že chci z Belgie pryč," vyprávěla v rozhovoru na webových stránkách US Open devatenáctiletá tenistka.
Otec Yanino přání splnil a odjel s ní na Floridu. "Po dvou a půl letech jsme už na tom byli lépe. Zase jsme se s tátou začali radovat ze života, a tak jsme se vrátili do Belgie." Příběh Yaniny je podobný tomu, který si prožila její krajanka a bývalá světová jednička Justine Heninová. Ta také ztratila matku, když byla malá. "Ano, naše příběhy jsou si podobné. Justine se s tím nakonec dobře vyrovnala a svá vítězství věnovala právě mamince. Justine je ohromná, a to i nyní, kdy se věnuje charitě a pomáhá dětem."
Ze začátku brala Yanina tenis jako terapii. "Bavilo mě hrát s ostatními dětmi. Ale to, že chci bý profesionální tenistkou, jsem si uvědomila, až když mi bylo patnáct nebo šestnáct. Tehdy jsem si řekla, že za pokus to stojí. A dala jsem do toho vše." V současnosti je Wickmayerová padesátou hráčkou světa, to se ale po US Open změní, neboť si minimálně o dvacet míst polepší.
Ve finále s Kim? Na to ještě nemyslí
V pátek na Wickmayerovou čeká v semifinále Caroline Wozniacká z Dánska. Pokud Yanina postoupí, může New York zažít belgické finále. Ve hře je totiž její krajanka Kim Clijstersová, která v semifinále narazí na Američanku Serenu Williamsovou. "Budeme to mít obě velmi těžké, takže na finále proti Kim ještě nemyslím. Soustředím se nyní na semifinále a doufám, že se mi jej podaří vyhrát. Byla by to ta nejlepší odměna pro mého tátu, který mě vždy podporoval a stál při mně."
Wickmayerová přiznává, že smrt maminky ji psychicky posíllila. "Určitě mi to dodalo bojovnějšího ducha, nikdy se nevzdávám. Život mi hodně dal i sebral. A já se s tím naučila žít. Vím, o čem život je, uvnitř jsem možná starší, než by si lidé mohli myslet," uzavřela Yanina Wickmayerová.
