Hlavní obsah

Štěpánek: Dokud naděje žije, budeme se prát

Marek Burkert (Barcelona)Právo

Dva sety ho braly křeče, na kurtu strávil s Davidem Ferrerem přes čtyři a čtvrt hodiny a ještě k tomu prohrál. Radek Štěpánek však ani za stavu 0:2 zbraně neskládá. Byť naposled se takový výsledek ve finále Davis Cupu podařil otočit Australanům před dlouhými sedmdesáti lety.

Foto: Juan Medina, Reuters

Nabuzený tenista Radek Štěpánek ve finále Davis Cupu v souboji se Španělem Davidem Ferrerem

Článek
Fotogalerie

Takové porážky vždycky mrzí nejvíc, je těžké ji skousnout?

Davis Cup pro mě tolik znamená… Ale jsem pyšný, jak jsem zápas s Ferrerem odehrál, hlavu můžu mít nahoře. Byl to celkově skvělý zápas a já Davidovi gratuluji, i když jsem samozřejmě moc zklamaný.

Statistika říká, že jste měl dvakrát víc vítězných míčů, ale také dvojnásobný počet chyb než soupeř…

Diktoval jsem hru a hrál jsem agresivně. Stále jsem zkoušel výměny ukončit, takže chyby se musejí akceptovat. Dva sety byl ten zápas mojí one man show, ale on bojoval jako vždy, vracel a bránil se. Taková je Ferrerova hra. Nekazí tolik. Ta čísla znějí logicky.

Kde se ten zápas zlomil?

Ve třetím setu, kdy jsem poprvé ztratil podání. On se zvedl, přestal chybovat a mé míčky chodily místo k lajnám kousek vedle. Už to nebylo jako předtím.

Zdálo se, že jste byl hodně vyčerpaný. Máte fyzicky na to, abyste nastoupil do čtyřhry?

Mluvím, chodím, takže jsem fyzicky o.k., abych to zvládnul. Buďte si jistí, že jsem sehrál i těžší zápasy trvající třeba šest hodin.

Můžete ten duel ještě trochu rozebrat?

První dva sety jsem hrál tenis, který jsem nikdy nehrál na antuce a možná ani nikde jinde. Přehrával jsem ho po všech směrech. Nedal jsem mu šanci. Ale takovej tenis vydržet tři sety je strašně náročný. Nejde to hrát bezchybně. No, samozřejmě jde, ale to bych byl někde jinde. Ferrer je velkej bojovník, přestal kazit. Začal tu moji hru číst, hodně mi to stěžoval. Dostával se víc do varu. Ten zápas byl strašidelně vyrovnanej až do konce. Jak říkám, nemám se za co stydět. Dal jsem do toho všechno, srdce. Bohužel je to 0:2, ale šance ještě žije a my se dál budeme prát.

Litujete něčeho?

Měl jsem brejkbol v pátým setu, zahrál jsem úder, který tak tak vybral a já pak dal volej do pásky. Mohlo to být jinak, ale to je kdyby. Jen historie. Prostě jsem to neproměnil.

Postupem času jste vypadal stále unavenější.

Už jsem nebyl tak čerstvej jak na začátku, ale to nikdo z nás. Bojoval jsem do konce, vydal jsem to, co jsem v sobě měl.

Kapitán říkal, že vás braly křeče.

Měl jsem je poslední dva sety.

Naděje na celkové vítězství se povážlivě zmenšila, nemyslíte?

Hraje se na tři body, konec rozhodně není. A my se budeme prát. Bohužel 1:1 to není, ale my to ještě zkusíme

V neděli na vás čeká Nadal, který Berdychovi nechal jen sedm gamů

Já jsem určený na debla a to je další krok. Jestli chceme zůstat ve hře, tak musíme čtyřhru vyhrát a poslední den se pak může stát cokoliv.

Prozraďte ještě, jaká byla geneze těch sáček, které měl tým na sobě při slavnostním nástupu? ¨

Jelikož se zajímám o tenisovou historii a viděl jsem fotky z Davis Cupu 1980, tak mě to napadlo. Chtěl jsem vyjádřit obdiv ke generaci, která to dokázala a vzít si na kurt trochu retro věci. Myslel jsem, že tu ta tehdejší sestava s námi v Barceloně bude. Ale bohužel se to nestalo, což je velice smutný.

Jak se vám podařilo ten nápad udržet v tajnosti?

Jo, to bylo důležitý, chtěl jsem všechny překvapit a povedlo se. Všichni z toho byli nadšení. Ale byl bych radši, kdybych utrhl ten bod...

Reklama